Dnes, 16:00
Ulice Karla IV. patří k hlavním dopravním tepnám Českých Budějovic, ještě v polovině 19. století ji ale uzavírala Vídeňská brána se zvedacím mostem. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná proměny jedné z nejstarších městských ulic i příběhy spojené s Janem Žižkou nebo legendární vinárnou U Haška.
Dnes je ulice Karla IV. v Českých Budějovicích volně průjezdná přes most přes Mlýnskou stoku na Senovážné, ale do let 1844/1845 nebyla. Stála tam Vídeňská brána s padací mříží. Přes Mlýnský potok vedl zvedací most, stráž do města každého nepouštěla. Zemana Žižku z Trocnova na koni ano. Zachovalo se, jak to bylo. Stráž se zbraněmi zvolala „Kdo jsi?“. Žižka řekl, že Žižka z Trocnova, čímž mohl projet.
Vídeňská brána byla zbořena v rolce 1845, ale ne úplně. To až v roce 1878. U brány totiž stál srub, ve kterém bydlela Anežka Hovorková, kde měla malý obchod, z něhož platila ročné 153 zl. Toho roku 1878 žádala, jelikož byl obchod špatný, obec o slevu. Zastupitelé jí slevili 71 zl. a 50 kr., ale s doložkou, aby se do sv. Jiří vystěhovala, protože stavení její letos strženo bude. Potom bylo odstraněno její obydlí a obchůdek a zbytky Vídeňské brány.
Čtvrtek, 4. června 2026, 16:00
Severní strana budějovického náměstí patřila odedávna k nejvýraznějším částem historického centra. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná slavné obchody, cukrárny i řemeslníky, kteří zde působili, a vrací se také k zásahům...
Od 18. století se dnešní ulice Karla IV. nazývala Vídeňská. Název se neměnil, až v roce 1925 byla ulice přejmenována na Rašínovu, když předtím byl ministr financí Alois Rašín zákeřně zezadu zastřelen v Praze v Ječné ulici. Po roce 1945 byla Rašínova přejmenována na Švermovu. O Švermovi stávající politici diskutovali s tím, kdo ví, jak to tenkrát v Nízkých Tatrách probíhalo, až v roce 1968 byla Švermova přejmenována na T. G. Masaryka. Nevydrželo to dlouho.
Roku 1970 se politici kolem Husáka a Bilaka rozhodli T. G. M. odstranit, mimo jiné i pamětné desku T. G. M. na průčelí radnice, a ulici nazvat ulicí Osvobození. Firmy a úřady musely změnit adresy, ale našinec obstál. Byla to ulice U Baťů, kolem Baťů, U Smetanů, nebo, jak vede kolem mlíčňáku. Případně, jak se jde k Haškovi.
Název oblíbené vinárny u Haška byl však jen hovorový. Podnik Restaurace a jídelny ve spolupráci s radnicí chtěl v bývalém Malém pivovaru otevřít vinárnu U Haška, ale potomci spisovatele Jaroslava Haška nesouhlasili, čímž oficiálně to byla vinárna U Švejka. Našinec se postavil proti, chodil výhradně k Haškovi.
Zastávka tramvají byla u hlavní pošty a stanice na náměstí, případně linky „L“ u divadla. Vlevo na obrázku je vidět část sirotčince sv. Karla Boromejského. Boromejky působily v 1. národní škole na rohu Široké ještě v lednu 1950. Dále v domovní čáře bylo uzenářství u Šolínů a následovala Pozemková banka na místě domu barvířů. Ve středověku se ulice nazývala podle častých usedlíků řemeslníků Barvířská.
Vpravo stojí blok třípatrových domů, které jak přiznával okresní konzervátor Karel Kakuška, připomínají velkoměstské domy. Jeden čas po roce 1970 tyto činžovní domy upadly v nemilosti tehdejších politikům, kteří je chtěli zlikvidovat a postavit v tom prostoru nový ONV (lze to doložit), ale nepodařilo se jim to.
Jako obvykle mají výkladní skříně obchodníků na slunečné straně při dopoledním slunci vytažené stínící plachty. To bylo dobové. Zrovna tady vpravo sídlilo několik obchodů s textilem, které nevystavovaly ve výkladech atrapy, ale originální zboží, jež by na slunci vybledlo. Potravináři podobně, železáři nemuseli.
Zásah do podloubí způsobila firma Baťa. Nebyl žádný problém postavit dům U Baťů s podloubím, ale firma Baťa jednala s městským stavebním úřadem musí-li podloubí dodržet. Nemusela, tak nedodržela. Baťů ale měli kladný ohlas (kromě u ševců). Ulice získala. Avšak nejvíce zaujala mléčná jídelna. Zabírala v přízemí tři domy včetně dětského koutku. Loupáčky, kakao, chlebíčky, zmrzlina a Jakešův puding (ne Milouše Jakeše, ale Ladislava Jakeše, místního cukráře).
Čtvrtek, 25. června 2026, 16:00
Dnešní ulice U Černé věže patří k nejstarším a historicky nejproměnlivějším ulicím v Českých Budějovicích. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její cestu od středověké Židovské ulice přes Sterneckovu, Stalingradskou či...
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?