Další týden s sebou opět přináší náhled do budějcké historie. Tentokrát se historik Jan Schinko věnuje tramvajím, které jezdily po Linecké silnici, nynější Lidické třídě. Rovněž zmiňuje, že v okolí Matice Školské byla asi největší koncentrace cukrářů v Budějcích.
Vybarvená pohlednice z let před 1. světovou válkou zachycuje dnešní Lidickou třídu, tehdy Lineckou silnici, směrem do města přes křižující ulicí Matice školské. Na rohu Matice Školské právě stojí U Stožických na zastávce tramvaj. Že stojí, je patrné z toho, jak dvě dámy klidně přecházejí vozovku. V roce 1908, když se stavěla tramvajová doprava, radnice nemístně na dopravě šetřila a maskovalo to tím, že v ulicích nemohou být dvě koleje vedle sebe. Na příkladu Lidické je vidět, že mohly.
V přízemním domku, jehož část je zcela vlevo, bydleli Schweighoferů. V patrovém domě vedle bylo známé cukrářství U Cábů. František Cába dělal dobrou zmrzlinu. K Cábům se váže příhoda ze školy v ulici Matice školské. Žák 3. B v roce 1952 Lojza M. si o hlavní přestávce skočil k Cábům pro zmrzlinu a ve třídě ji lízal. Přistihl ho ředitel, dotáhl k tabuli a vrazil mu takovou facku, že se Lojza zapotácel. Ale vybalancoval to a zmrzlinu nepustil. Ředitel si zřejmě uvědomil, že to přehnal a rychle odešel. Lojza pak zmrzlinu dolízal a ještě dával líznout kamarádům.
Na rohu Matice Školské vpravo proti Stožickým měl cukrárnu Felix Vykysalý, vedle Kina Kotva cukrovinky a také zmrzlinu Josef Chrášťanský, šikmo naproti cukroviny Marie Hrušková a Antonie Sirůčková. To je poměrně velká koncentrace cukrářů. Jde asi o rekordní počet cukrářů a zmrzlinářů v Budějcích na 1 hektar. Nehledě na cukroviny v předsálí Kina Kotva (na náměstí, které má plochu 1,8 hektar, byla tři cukrářství). Na domě U Cábů je poutač přesně nezjištěné firmy Fesl.
V domě vedle Cábů, to již na rohu Matice školské měli Karel a Marie Kazilovi řeznictví, později dlouho za socialismu obchod potraviny a lahůdky U Dvořáků. Na druhém rohu Matice Školské v přízemním domku bylo pekařství Josefa Pučelíka. Dlouho se tam pekařství drželo, i když obchod měl za socialismu název Mlékárna. V paměti je den 1. června 1953, kdy u Pučelíků bylo plno, což by nebylo nic zvláštního, měli dobré pletené rohlíky a chleba, takže to patřilo k věci, ale mimořádné bylo, že se na pultě při placení „povalovaly“ tisíce československých korun. Od toho dne totiž platila „Zápotockého“ měnová reforma (počítalo se 1:50, přičemž nové peníze ještě nebyly).
Tramvaj měla od náměstí zastávku u divadla, výhybnu na Wilsonově náměstí, zastávku u ulice Matice školské (na snímku), u měšťanského pivovaru, u Hostince U města Krumlova (roh staré Roudenské), Šumavská ulice a poslední Erbenova. Koleje končily kousek za Erbenovou ulicí směr Rožnov. Původně do roku 1936 zahýbala trať do Heydukovy ulice k jižní zastávce. Lidická se na pohlednicích objevuje málo, asi fotografům nepřipadala architekturou atraktivní. Nejstarší dům na snímku je bývalá vojenská nemocnice. Na pohlednicích se masivně objevuje až po dostavbě paneláků v okolí Modré hvězdy a Restaurace Reginy, ale pouze paneláky.
O tramvajích s oblibou informovaly budějcké noviny Republikán a Jihočeské listy. „Dne 16. srpna 1932 ve 12.45 hod. jel šofér B. Doležal nákladním autem z Děkanské (dnes U Malše) na Lineckou. Seznal podle zvonění, že se blíží tramvaj, hleděl zastavit, což se mu podařilo, avšak těsně u kolejí. Řidič tramvaje spatřiv auto u kolejí, počal ve vzdálenosti 13 m prudce brzditi, aby zastavil, čehož nedocílil a tak nastal náraz. Auto bylo poškozeno a nezpůsobilé další jízdy. Tramvaj byla poškozena pouze na nátěru. Ke zranění nedošlo, jedině ku škodě 60 Kč vylitím šesti obědů p. K. Matouškové, dělnici, bytem Linecká 72, a to následkem prudkého zabrzdění vozu, v němž seděla.“
V tramvaji se sedělo podélně, zády k oknům. Když tramvaj prudce zabrzdila převalil se sedící na souseda ramenem a celkem nic se nedělo. Jinak se však chovala taška se šesti obědy p. Matouškové. Kdo uhradil 60 Kč, nebylo uvedeno.
Napsal Jan Schinko
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.