Při povodních nás úpravy břehu stejně neochrání, říká Mráz z iniciativy Zachraňme Malák

Pane Mrázi, zastupitelé odhlasovali stavební úpravy na Maláku. Budete a hlavně můžete s tím ještě něco prostřednictvím uskupení Zachraňme Malák udělat?
Věřím, že ano. Naše možnosti jsou ale hodně omezené. V podstatě zkusíme dvě věci. První je, že se obrátíme na ministerstvo zemědělství s tím, aby znovu přezkoumalo účelnost a efektivnost vynaložené dotace na úpravy Maláku. Opřeme se o výsledky nových výpočtů, které dokládají, že pro ochranu na stoletou povodeň není nutné dělat bermu, ale postačí pouhé ohrázování (berma je odbagrování břehu – pozn. autora). Druhá věc pak je, že nové výpočty znamenají nové skutečnosti, které jsou zásadní pro technický návrh protipovodňových opatření. Žádáme tedy i o obnovení stavebního řízení. Stavební povolení bylo vydané v roce 2014 a nový protipovodňový model je tedy ve dvouleté lhůtě od jeho vydání, takže lze podle správního řádu žádat o obnovení řízení, aby se tyto nové skutečnosti mohly zvážit. To jsou dvě možnosti, které máme a chceme je využít.

Pokud stavební práce proběhnou, budete to vnímat jako pozitivum proti případným povodním? Berete hledisko ochrany v potaz?
Stavba I. etapy protipovodňových opatření má pomoci jen nám v Havlindě (Havlíčkova kolonie – pozn. autora). Velká část zdejších obyvatel je ale zásadně proti navrženému a schválenému řešení bagrování břehu a kácení stromů na něm. Snažili jsme se město přimět k tomu, aby si zjistilo skutečný veřejný zájem ohledně tohoto záměru. Zastupitelstvo bohužel lokální referendum nebo dotazník neudělalo. V Havlindě je včetně dětí kolem 2 900 obyvatel a my máme odtud 617 podpisů proti navrhovanému řešení. Lidi, které povodně nejvíce postihly, dobře ví, že proti povodni jako v roce 2002 je stavba I. etapy protipovodňových opatření stejně neochrání. Úroveň ochrany před povodněmi je podle nás příliš nízká ve srovnání s negativním a trvalým zásahem do parku na pravém břehu Malše. Proto nechceme bermu. Souhlasili bychom s ohrázováním zástavby, případně s dalšími řešeními, která jsou dnes dostupná a jsou šetrnější k území. Bermu, kvůli které se musí kácet stromy, tu ale nechceme. Kvůli bermě se zničí park, který tu funguje dlouhá desetiletí. Je to nesmyslné, protože proti vodě z roku 2002 nás prostě neochrání.

Můžete být konkrétnější u výpočtů, jak jste naznačil?
Výpočty ukázaly, že stoletá voda se v podstatě do zástavby v Havlíčkově kolonii dostává do prvních dvou ulic - Karla Buriana a Kaplířovy. Výše vody by byla zhruba do 10 centimetrů. Kvůli tomu dělat bermu, která ale v této oblasti hladinu zvýší, se nám jeví jako zbytečnost.

Bagrovat se má začít na jaře. Stihnete vůbec poslat vaše podklady do tohoto termínu?
Reálné to je, ale procento úspěchu je mizivé. Každopádně ta možnost tady je a návrh na obnovu stavebního řízení jsme již před Vánoci podali. V návrhu žádáme o přiznání odkladného účinku a o vydání předběžného opatření, ve kterém by se zakázalo k bagrování a kácení přistoupit do doby, než se rozhodne o případné obnově řízení.

Jaká část území by dle návrhu měla být upravena a kolik stromů pokáceno?
Zhruba to je 300 metrů pravého břehu řeky. Na této ploše by šlo o 36 stromů. Co se týká zídky od řeky k Mlýnské stoce, tak zde je dalších 15 stromů. Tyto stromy jsou ale v hájku, kde jich je plno a tolik by to nevadilo. Na Maláku jde ale o stromořadí a zde by pokácení bylo hodně znát. Podle nás je zásah do břehu řeky zbytečný a nesouhlasíme s ním. Nejen my, co tady bydlíme, ale i lidé, kteří sem chodí odpočívat, procházet se, koupat se nebo sportovat. Pro nás všechny je velice cenná právě současná podoba Maláku.