Odpočinu si o Vánocích, teď jsou důležitější věci, říká organizátorka Andělské aukce Barbora Povišerová

Letošní ročník Andělské aukce už je v pořadí devátý. Snad se na mě nebudete zlobit, když řeknu, že vám při tom prvním bylo čtrnáct let. Jak jste se tedy dostala k organizaci takové akce?
Andělskou aukci vymyslela moje mamka a celých osm let ji organizovala. V naší rodině je tato akce symbolem adventu a vždy se tento předvánoční čas točil kolem organizace. Já se každý rok aktivně zapojovala a byla jsem přítomna na všech ročnících. Po loňském ročníku se mamka rozhodla, že je nejvyšší čas to předat někomu dalšímu. No a já se stala tou vyvolenou. (úsměv)

Co všechno musíte během roku připravit?
Andělská aukce je sice jen jeden večer, ale těch příprav je opravdu mnoho. Musí se zařídit pronájem sálu, vybrat a pojmenovat obrazy, sehnat každému obrazu patrona, s každým patronem se sejít, zajistit komentáře od patronů k obrazům, vydat aukční katalog, rozšířit povědomí o aukci, sehnat sponzory... Těch příprav je zkrátka až nad hlavu, ale výsledek za to určitě stojí. 

Kdy s přípravami začínáte?
S přípravami se začíná pomalu v létě, to se vybírají a pojmenovávají obrazy. Tato činnosti je tou nejpříjemnější. Poté se shánějí patroni jednotlivých obrazů. Andělská aukce je založena na přátelské atmosféře, a proto i tento rok jsem se snažila s většinou patronů sejít stejně tak, jako to dělala mamka v uplynulých ročnících. Je účinné vyslechnout si názory i z té druhé strany a zareagovat na to některými změnami. Celý tento proces probíhá zhruba od srpna do prosince. Těch posledních čtrnáct dní před aukcí je to ale práce na téměř 24 hodin denně. Vedle toho mám ještě svoji práci a dvě školy, takže v poslední době o mně mé okolí moc neví. (úsměv)

Vraťme se ale ještě do prosince loňského roku. Andělská aukce byla rekordní. Čemu připisujete takový úspěch?
Připisovat takový úspěch jednomu faktoru by nebylo správné. Myslím si, že v loňském roce se podařilo celou akci dobře zmedializovat a hlavně přišla spousta dobrých lidí, kterým není lhostejný osud jiných. Já stále opakuji, že moje snaha může být sebevětší, ale nebýt těch správných lidí, kteří ten večer přijdou a rozhodnou se pomoci, tak by moje práce přišla vniveč. Celá Andělská aukce je právě o těch andělech, které máme kolem sebe. Výhodou aukce je i určitá tradice, kterou si za těch osm let vybojovala.

Nedílnou součástí aukce obrazů dětí z Centra Arpida jsou slavní patroni. Loni to byl například Jaromír Jágr. Je těžké je k tomu přesvědčit?
Ještě loni jsem si naivně myslela, že když budu mít u každého obrazu opravdu známého patrona, tak vydražím miliony. Hodně rychle jsem ale zjistila, že takto Andělská aukce nebude nikdy fungovat a mnohem efektivnější je jít jinou cestou. Celá akce je obklopena lidmi, kteří nepotřebují být viděni v médiích, kteří nepomáhají jen proto, aby si o nich okolí myslelo, že jsou lepšími lidmi. Jsou to lidé, kteří to dělají bez vedlejších úmyslů, a to je na celé akci nejhezčí. Cílem proto je, aby se patron obrazu snažil o ten svůj obraz bojovat.

Loňské patrontsví Jaromíra Jágra bylo samozřejmě přínosné, co se týče mediální stránky. Celý ten příběh, jak se mi podařilo získat takovou legendu je neuvěřitelný. Chvíli trvalo, než jsem na něj sehnala kontakt, a pak jsem mu zkrátka napsala dojemnou zprávu o tom, jak moc by mi to pomohlo. Odepsal mi do 24 hodin, a tak když jsem se jednoho rána probudila, měla jsem na mobilu zprávu od Jágra: „Jdu do toho. Beru si obraz 5.“ Poté jsme si psali dva měsíce a den před aukcí mi poslal video, kde sliboval tomu, kdo si obraz vydraží, ještě svůj dres. To nikdo nečekal a bylo to velkým překvapením.

Koho můžeme čekat letos? 
V letošním roce se ujali patronství například herec a režisér Jakub Kohák či Jirka Mádl, zlatý paraolympionik Arnošt Petráček nebo bronzový medailista z Ria Jiří Prskavec. Osobní účast na Andělské aukci všichni přislíbili, ale jak to nakonec vyjde, to bude překvapením. (úsměv)

Do programu devátého ročníku Andělské aukce jste zapracovala i některé novinky. O co přesně jde?
V letošním roce se bude dražit 32 obrazů v klasické aukci, a pak jsme přichystali novinku ve formě „tiché aukce“. Ta bude dávat možnost zapojit se i široké veřejnosti, bez ohledu na finanční možnosti. V předsálí bude po dobu dražby vystaveno dalších dvanáct obrazů, které u sebe budou mít krabičku. Do této schránky budou moct lidé vhazovat částku, za kterou jsou ochotni obraz koupit. Na konci klasické aukce se tyto krabičky otevřou a vyhlásí se nejvyšší vhozená nabídka. Součástí bude i prodej drobných upomínkových předmětů, které vyráběly děti z Arpidy. Pomoci bude moci úplně každý, bez ohledu na to, zda má v peněžence sto korun, nebo desítky tisíc. 

Vlastně mě napadá, že jsem se nezeptal na samotné děti z Centra Arpida. Musí mít z takové každoroční akce velkou radost, a to jak při malování obrazů, tak u samotné dražby.
Při každé své návštěvě v arteterapeutickém ateliéru v Arpidě vidím nadšené výrazy dětí, které zde malují. Ta nezkažená dětská radost je něco, co musí dodat energii každému. Obrázky dětí nejsou však jen jejich prací, ale především paní Aleny Jankovské, která zdejší ateliér vede. Byla jsem mnohokrát svědkem toho, s jakou lehkostí a profesionalitou paní Jankovská učí a jak se děti zlepšují. Když děti obrazy malují, tak ještě neví, zda právě ten jejich obraz bude pro Andělskou aukci, nebo zda bude poslán do jedné ze soutěží, kterých se každoročně zúčastňují. Letos máme osm autorů, kteří malovali obrazy do Andělské aukce a právě pro ně chystám malé překvapení. Chci, aby děti zažily svoji chvilku slávy a aby pochopily, jak moc jsou pro tuto akci, a tím pádem i pro Arpidu, důležití. 

Sama jste zmínila, že celé přípravy před dražbou jsou velmi náročné. Jak v tak nabitém programu odpočíváte?
Momentálně, když mám chvilku odpočinku od aukce a od své běžné práce, tak se učím. To sice není úplně dostačující forma odpočinku, ale aspoň mám myšlenky na chvíli trochu jinde. Odpočinu si snad o Vánocích, teď jsou zkrátka důležitější věci. (úsměv)