Black Panther je již 18 snímkem Marvel Cinematic Universe zkráceně MCU. Příběh filmu v čele s panteonem výborných herců jako Angela Bassett, Forest Whitaker, Martin Freeman a mnoha dalšími, vypráví príběh T'Chally, následníka trůnu fiktivní a neuvěřitelně vyspělé africké země Wakandy, o jejíž technologické nadřazenosti nemá svět ani tušení. T'Challa brzy zjišťuje, že být králem přináší mnohem více zodpovědnosti a výzev, než sám tušil. Obzvlášť, když se musí postavit žoldáku a vrahovi Ericu Killmongerovi, který si též nárokuje právo na trůn.
Black Panther byl pro mě osobně výstřel do neznáma. Ryan Coogler, režisér snímku, sice v minulosti dokázal vlít nový život do žil jiné sérii, konkrétně Rockymu, ale režírovat 200 milionový blockbuster a víceméně komorní drama z boxerského ringu je něco jiného. Navíc jeho jediný další film byl životopisný film Fruitvale. Obavy mne tedy přemáhaly tak dlouho, až jsem se nakonec rozhodl od snímku vůbec nic nečekat. Jak to dopadlo? Projekce je za mnou a je záhodno říct, že Black Panther je, tadá, skvělý film. Zábavný, dojemný a v mnoha ohledech v rámci superhrdinské podívané unikátní. Ale také není bezchybný.
Začněme chválou. Na Black Pantherovi je mnoho, co obdivovat. Především to není generický komiksový film, ve kterém to bouchá a záporáci si co dvacet minut dávají přes pusu. Panther si sebou nese zajímavé poselství a ne možná takové, jaké byste od snímku s majoritním obsazením afroamerických herců čekali.
Všechny nejlepší marvelovky takové byly, třeba Captain America: Návrat prvního Avengera je stejně tak moc superhrdinským filmem, jako je filmem o svobodě a jejím dopadu na lidstvo. Právě proto Black Panther vyniká. Navíc snímek nic nekáže, nenastavuje žádné velké zrcadlo, ale mnohem více se spolehá na slabiny a chyby postav samotných a jejich cestou za vykoupením.
Dívák je v tomto případě jen pozorovatelem. Vlastně celý vývoj postavy T'Chally je postaven na uvědomění si chyb a hříchů předchozích králů a na zkoumání možností, jak tyhle chyby a hříchy proměnit. A to je taky jeden z důvodů, proč je Kilmonger jako záporák v podání Michaela B. Jordana tak skvělý. Právě on totiž zapaluje jiskru, která nutí postavy a potažmo celou Wakandu zamyslet se nad sebou A i když Killmonger ve filmu zabíjí nevinné lidi, tak chápete a vlastně možná i věříte jeho motivacím, protože ačkoliv je Wakanďan, tak nevyrůstal v této utopické zemi, ale ve špinavých ulicích Spojených států. Proto jako člověk ,který vykřikuje že by se Wakanda měla přestat skrývat a začít sdílet technologický pokrok se světem a pomáhat lidem, kteří musejí každý den bojovat o život, je vlastně tak trochu v právu a to ho činí skvělým a nezapomenutelným záporákem.
V technických kategoriích stojí za zmínku hudba. Ta kombinuje tradiční africké rytmy a zpěvy s beaty od Kendricka Lamara. Díky tomu má Black Panther asi nejvýraznější soundtrack v historii MCU. Barvená paleta snímku je také ohromující, všechny ty kostýmy a rozdílné kouty Wakandy je radost sledovat. Herci čele s Chadwickem Bosemanem jsou skvělí. Obzvlášť zábavný je Andy Serkis v roli druhého záporáka. Každá jeho scéna je zlato. To samé se dá říct i o Angele Bassett, Martinu Freemanovi nebo Letitii Wright.
Snímek už od prvních trailerů provázela neuvěřitelná pozornost, u které jakákoliv negativní zmínka o Patherovi znamenala téměř sociální sebevraždu. Obzvlášt po nadšených novinářských projekcích v USA.
Bohužel, úkolem recenzenta je u pohyblívch obrázků hledat nejen pozitiva ale i negativa. Místo aby nás snímek vtáhl do svých geopolitických debat dříve, sledujeme téměř půlku filmu více méně standardní komiksový kousek, tentokrát s řádně temnými podtóny. Co se záporáka týče, scénář je docela nekozistentní. Zloduch se nám představí na začátku, aby poté na téměř 40-50 minut z plátna zmizel. Proč proboha, ptám se? Další problém jsou digitální efekty, které jsou mnohdy opravdu špatné. Obzvlášť ve finále, kdy se objeví jisté africké zvíře. V tu chvíli máte chuť se spíš nemístně smát.
Nejlepší věc na Black Pantherovi je, že po jeho skončení nebudete pravděpodobně myslet na všechnu tu akci, ale na postavy a jejich další směřování v rámci tohoto neuvěřitelného komiksového vesmíru. Každopádně to není bezchybný film a ne každému se bude líbit a popírat to v jakémkoliv směru by byla chyba.
Ať tak či onak, většina diváků se nakonec shodne, že Black Panther je film vyčnívající z žánru. A pokud bude mít Marvel studios tendence jít v dalších snímcích podobnými odvážnými cestami a novými světy, nějaké přesycení žánrem dozajista ještě pár let nehrozí.
| Budějcká Drbna dává filmu 85 % |
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
