neděle 23. února 2020 Svatopluk

Bone Orchard: V rozletu nás přibrzdila vojna

Když vydávali v roce 1995 své první demo, byli sotva plnoletí. Kdo by čekal, že se nahrávka po 23 letech dočká reedice ve světové distribuci. Holubovští Bone Orchard toho po sobě moc nenechali, ale ten jeden demáč… to je prostě kult. Důkazem je vydání na vinylu, o které se postaralo vydavatelství Iron Bonehead Productions. Rozhovor poskytl Petr Ouško.

Moonwards se po třiadvaceti letech vrací na světlo. Jaký je to pocit?
Po těch letech je to řádná reinkarnace, začnou se ti vybavovat různé vzpomínky, něco jako když najdeš za skříní zapadlou zažloutlou černobílou fotku ze své první pařby (smích) Máme samozřejmě velkou radost, že se to podařilo. Dělali jsme to hlavně pro fanoušky sběratele, kteří nás občas kontaktují. Na nápad vydání vinylu mě vlastně navedl jeden fanoušek z Argentiny.

Jak došlo ke spolupráci s Iron Bonehead Productions? Na undergroundové scéně se jedná o známý label…
Prvotní záměr byl vydat vinyl na vlastní náklady s tím, že o distribuci se postará některý z UG labelů, které jsem kontaktoval. Nakonec se nahrávka dostala přes kamaráda až k Iron Bonehead Productions, kteří projevili zájem přímo o vydání.  Nebylo co řešit, je to dnes velice uznávaný label.

Velkým překvapením je, že se o remastering postaral Dan Swanö, což je velmi respektovaný zvukový mistr. Opět – jak jste se k němu dostali? Je změna zvuku opravdu citelná?
Už nějaký čas jsme přemýšleli, že v jiném UG projektu využijeme služeb někoho osvědčeného z branže ze zahraničí. Příležitost vydání Moonwards na vinylu byla pro tento záměr ideální. Nahrávku jsme nechtěli nějak zásadně zvukově měnit, přeci jenom je to demo z roku 1995 a charakter té doby včetně chyb by tam měl zůstat. Původní nahrávka byla ale dost potichu a s dynamikou to také nebylo ideální, takže remastering byl potřeba. Dan Swanö má už od 90. let náš velký respekt, takže výběr byl jednoduchý, kontaktovali jsme ho, vyměnili si pár emailů a domluvili se.

Bone Orchard mají na kontě jen demo Moonwards, přesto na ně dodnes někteří fanoušci vzpomínají, ostatně vinylová edice je toho důkazem. Čím to? Myslíš, že jste byli ve správnou dobu na správném místě?
Celý náklad Moonwards se v té době velice rychle rozprodal a dle recenzí a ohlasů od fanoušků je to asi bavilo. Výrazově to bylo posazené trochu jinak než u ostatních kapel, proto to asi na UG scéně zanechalo nějakou stopu. Určitý vliv na to měl také tehdejší boom doom metalu a účast na kompilaci Breath of Doom.

Nabízí se pak otázka, zda jste ze sebe tehdy vymačkali maximum, nebo myslíš, že jste propásli určitou šanci…
Záleží, jak se to vezme. V době nahrávání nám bylo kolem 18 let, takže co se týká muzikantských schopností, tam určitě rezerva je. Na druhou stranu jsme tím vyloženě žili, takže jsme se snažili ze sebe vymáčknout maximum. Po vydání Moonwards se to slušně rozjíždělo, přicházely zajímavé nabídky, dost se koncertovalo, ale potom nastala vojna, která fungování kapely hodně přibrzdila. Nevyužitou šanci v tom nevidím, protože metalová hudba pro nás byla a stále je hlavně koníček a styl života.

Proč jste nakonec jako muzikanti teritoria doom metalu opustili?
Nějaký čas po vojně a civilní službě došlo k personálním změnám a pro doom se u všech členů už nenašlo to správné nadšení.

A kdy bude regulérní návrat Bone Orchard?
Nikdy neříkej nikdy, ale tentokrát bych nechal mrtvé spát.

Štítky rozhovor, Václav Votruba, Bone Orchad

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.