Už během studií na VŠTE sehnali vysněnou práci v letecké dopravě. Je třeba být cílevědomý, vzkazují

„Studovali jsme obor Technologie dopravy a přepravy. Myslím, že můžu mluvit za oba – máme na VŠTE příjemné vzpomínky. Osobně jsem rád, že škola naplnila, co proklamovala, tedy velké zaměření na praxe. Zároveň v tomto nechává studentům volnost, není direktivní, iniciativa studenta se setkává s pochopením,“ říká Adam Kleczatský.

V minulosti působil například na Úřadu pro civilní letectví v Praze, kde si už na škole domluvil praxi. Věnuje se bezpilotnímu letectví. „Drony jsou perspektivní obor, který byl, je, a ještě nějaký čas bude na vzestupu. Má velkou budoucnost. A abych nezapomněl – musím na VŠTE vyzdvihnout pana inženýra Ladislava Bartušku, který se mimo jiné věnuje právě bezpilotnímu letectví. Byl skvělý a vzpomínám na něj rád,“ zdůrazňuje Adam Kleczatský.

Ladislav Bartuška říká, že každého vyučujícího vždy potěší, když se absolventi školy dobře uchytí v zaměstnání a uplatní své časem nabyté vědomosti a zkušenosti. Dělají tak dle jeho slov dobré jméno nejen škole, ale i svým vyučujícím, kteří s nimi byli v častém kontaktu. „U těchto našich bývalých studentů byla znát od počátku studia aktivní snaha o získání znalostí a vědomostí - tento přístup k poznání je na vysoké škole velice důležitý. Velká část studentů si toto naštěstí uvědomuje a aktivně se zapojují do oblastí a aktivit na škole, ke kterým mají osobně nejblíže, mnozí začnou pracovat již při studiích. Toto vše nás vyučující velmi těší,“ říká.

Monika Lapáková v Praze pracuje u letecké společnosti, u které už během studií působila brigádně. „Přihlásila jsem se na pozici recepční, ale už na pohovoru jsem jim narovinu řekla, že mým snem je v letectví něco dokázat. Nabídli mi brigádu na ekonomickém úseku. Nastoupila jsem jako administrativní pracovník,“ popisuje svůj příběh mladá žena, která tou dobou již na VŠTE studovala dálkově a z Plzně do Prahy dojížděla každý den.

Po deseti měsících však byla přesvědčená, že ekonomický úsek pro ni není životní cestou. Že chce ještě blíže k letecké dopravě. Společnost tou dobou hledala zástupce vedoucího oddělení řízené dokumentace a sběru dat. Byla to vysoká meta, ale Monika se jí nezalekla. „Uvědomovala jsem si, že nemám šanci, ale proč to nezkusit? Přišla jsem na pohovor, řekla jim, že studuji dálkově, že zrovna finišuji bakalářskou práci, že nemám zkušenost s hlavním pracovním poměrem, ale že by mě ta práce skutečně naplňovala! Přijali mě. Je to už rok a jsem stále nadšená. Mám perfektní práci, kterou bych zatím neměnila,“ popisuje.

Monika Lapáková si splnila sen, za kterým si šla už od dětství. Vždycky chtěla dělat v letecké dopravě. Je to její vášeň, které propadla už ve čtyřech letech. Adam Kleczatský naproti tomu odmala zbožňuje železniční dopravu, i proto si vybral studium na VŠTE, ale jak sám říká, letecká doprava je z pracovního hlediska atraktivnější. A drony jsou nesmírně zajímavá oblast.

Mimochodem oba samozřejmě moc rádi cestují. Dokonce se stane, aniž by to dopředu plánovali, že na sebe natrefí i v zahraničí. Stalo se tak relativně nedávno, kdy si Adam na Facebooku všiml, že oba nezávisle na sobě tráví dovolenou v Paříži. Domluvili se a setkali před Notre-Dame. Jejich společná fotka je cennou vzpomínkou, protože vznikla pouhé dva týdny před tím, než katedrálu zachvátil požár.