Třiatřicetiletý útočník Miroslav Slepička už vstřelil v dresu FC MAS Táborsko první soutěžní gól. Skóroval v poháru proti Dvoru Králové, ve kterém Jihočeši vyhráli 3:0 a postoupili dále. O tom, jestli bude v týmu útočnou jedničkou, ale příliš nespekuluje. „Budu se snažit trénovat naplno. V týmu jsem asi týden. To rozhodne trenér, kdo bude hrát. Ať rozhodne momentální kvalita a forma hráče. Rozhoduje více faktorů. Nahoře kromě mě může hrát Míla Strnad, nebo Adnan Džafič. Jsme tým, vyjdeme si vstříc. Jsme kamarádi. Důležité je, aby šlapal celý tým,“ uvádí Miroslav Slepička.
Do týmu jste ale jistě přišel s tím, že budete nastupovat?
To jistě, lhal bych, kdybych tvrdil, že ne. Důležité je také, abych byl zdravý. Zdravíčko mi teď slouží. Pracovat budu naplno. Udělám všechno pro to, abych hrál a byl platný pro tým.
Hrál jste někdy druhou fotbalovou ligu?
Ano, hrál jsem ji - za Spartu B. To je tak pět let, čtyři roky nazpátek. Pamatuji se, že jsem nastoupil proti Sezimáku v Počernicích. To tady trénoval pan Zákostelský.
Ptám se na to proto, že jedni říkají, že druhá liga za první značně zaostává, druzí zase tvrdí, že rozdíl tak velký není. Jak to vnímáte vy?
Záleží na hráčské kvalitě týmu. Už na nedávné tiskovce klubu jsem říkal, že tady v Táborsku vidím obrovskou kvalitu. Spoustu věcí dělá stadion, spoustu zase diváci. Ale já jsem přesvědčen, že kdyby Táborsko mělo stadion a hrálo první ligu, tak se s v ní se současným kádrem neztratí.
Takže si myslíte, že tento tým může hrát o první příčky FNL?
Ano. Cítím z něho velkou sílu, silného ducha. Takový tým musí hrát o přední příčky druhé ligy. Tak to cítíme všichni. Jak kluky vnímám a pozoruji na trénincích, na nic jiného než na přední příčky ani myslet nemůžeme.
Koho vidíte jako největší soupeře?
Určitě Hradec, ten bude chtít zpátky, pak Dynamo, což je pro Tábor velký sok. Vlašim bude mladá, běhavá. Ambice má Karviná. Zajímavé bude olomoucké béčko. Záležet bude na losu, na prvních zápasech a úspěších.
Táborsko má pověst menšího, rodinného klubu, který se nemůže honosit luxusním zázemím, ale vše funguje, jak má. Jak to cítíte vy?
Cítím to stejně, jak říkáte. Mně je osobně jedno, jestli v šatně sedím na obyčejné židli, nebo na polstrované lavici. Vím, že výplaty tady hodí včas, je tu správný duch. Všechno ostatní může přijít časem. Klub je stabilizovaný, na mě všechno působí sympaticky. To je jeden z důvodů, proč jsem tady.
Kolik branek můžete dát ve druhé lize v dresu Táborska?
Do toho bych vůbec nechtěl zacházet. Můžu dát jednu branku, nebo osm či deset. Bude záležet na momentální formě a na tom, jestli budu vůbec hrát. Máme tady kvalitní útočníky. Když nastoupím, budu se vždy snažit dát gól, abychom udělali pokaždé tři body. Budu šťastný, pokud mi to tam bude padat. Ale může se také stát, že budu jen nahrávat, nebo budu sedět na lavičce. Hlavní je, abych byl něco platný týmu.
Tento tým praktikuje nejčastěji systém 4-5-1. Vyhovuje vám to?
Nemám s tím problém. Jsem zvyklý hrát 4-4-2, 4-3-3 nebo 4-5-1. Hlavní pro mě je, abych hrál.
Napsal Luboš Dvořák
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
