Jsou úspěšní, jsou sebevědomí, jsou rozhodní. Známe je z oficiálních článků o byznysu, společnosti, politice, vídáme je v dokonalých oblecích s kravatami nebo ve stylových kostýmcích a lodičkách.
Úspěšní ředitelé a ředitelky, manažeři, manažerky, politici a političky. Lidé, kteří ve svém oboru jsou nejlepší z nejlepších, a proto jsou tam, kde jsou. Úspěšní Budějčáci, úspěšné Budějčandy.
Jenže - jací jsou, když si sundají oficiální tvář, kravatu nebo lodičky? Čím žijí kromě své práce a co je baví? Na to se Budějcká Drbna bude ptát v novém seriálu Bez kravaty, bez lodiček.
V prvním dílu se bez kravaty a ve fotbalovém dresu představil Libor Matoušek, který v závěru rozhovoru projevil přání předat pomyslnou ´bezkravatovou štafetu´ Miroslavu Dvořákovi, generálnímu řediteli akciové společnosti MOTOR JIKOV, který je nejen významným jihočeským podnikatelem a předsedou Jihočeské hospodářské komory, ale také nadšeným muzikantem.
Pane řediteli, jaké byly vaše začátky, jak jste se vůbec dostal k aktivnímu muzikantství? Ovlivnila vás rodina, škola, kamarádi?
„Pro muziku jsem si došel sám. Možná jsem měl moc energie, kterou jsem potřeboval vybít, a možná to byla jen obyčejná nuda malého kluka. Byli jsme tenkrát čtyři kamarádi, mně bylo osm, kteří se rozhodli začít hrát na hudební nástroje. Přišel jsem za rodiči, že chci hrát na trumpetu a měl jsem to obrovské štěstí, že mě podpořili. Z nás čtyř kamarádů si jeden udělal konzervatoř v oboru klarinet a tuším, že hraje dodnes.
I u mne byla muzika dobrá volba, když se mě drží od úplného dětství, přes pubertu, dospělost a není pochyb, že to spolu potáhneme až do úplného stáří. Asi jsem měl to štěstí, že jsem si vybral muziku jako hobby a věnoval jsem se jiné profesi, protože pak z ní mám větší radost. To jen dokazuje, že když můžete dělat to, co vás baví, děláte to s chutí a naplno.“
Jaký byl váš muzikantský vývoj? To znamená, ve kterých souborech, kapelách jste působil?
„Hraju od svých patnácti, kdy jsem začal v Kubatově dechovce Ády Kubaty. Pokračoval jsem přes vesnickou muziku Hradečanka, ze které jsme později udělali Veselou muziku, kde jsem byl deset let kapelníkem, a tak se ten můj hudební život vyvíjel asi 35 let, souběžně s podnikáním. Pak nastalo období, kdy jsem si řekl, že s muzicírováním skončím, a budu se věnovat jen podnikání. Ale po dvou měsících muzikantského lenošení jsem zjistil, že to nepůjde a budu se muset vrátit. Za těch 35 let se mi muzika dostala moc hluboko pod kůži. A založil jsem Jižany, kapelu složenou z mladých profesionálních muzikantů. A mám z ní radost.“
Kapela Jižani - jak vznikla?
„Jižani přišli do dechovkového světa na podzim 2010. Od začátku to měla být temperamentní živá kapela plná elánu a mládí, která bude dávat lidem radost. A to se nám daří. Kapela má 15 členů a repertoár zahrnuje od lidovky, přes aranže populárních melodií moderního pojetí až po náročné přednesové skladby. Hrajeme v Čechách, na Moravě i v zahraničí, na koncertech, festivalech i zábavách.
Získali jsme titul Mistr dechových hudeb v prestižní Zlaté křídlovce a stříbro na letošním Mistrovství Evropy českých a moravských dechových hudeb v Německu. Natáčíme rozhlasové a televizní pořady, vydali jsme dvě cédéčka, třetí je na cestě. Spolupracujeme s filharmoniemi, kde například spolupráce s Jihočeskou komorní filharmonií dospěla v prosinci loňského roku do krásného charitativního koncertu v českobudějovické Jeremiášově koncertní síni, na kterém jsme předali výtěžek z koncertu Dětské psychiatrické léčebně Opařany, kterou dlouhodobě podporujeme.
Muzika je pro nás nejen krásný koníček, ale také usilovná práce, které všichni věnujeme spoustu času a energie. Těší mne, že to posluchači oceňují a jejich základna se rozrůstá. To je to, co vás takzvaně nakopne do další práce. Pro mne je to víceméně relax, kterým dělám lidem radost. Vracím jim tak tu moji takzvanou přísnost a neústupnost, která vyplývá z mého postavení.“
Na jaké nástroje hrajete?
„Jsem trumpetista tělem i duší, navíc nerad dělám věci napůl. Proto jsem už jiné nástroje ani nezkoušel.“
Co vás na muzikantství nejvíc baví?
„Na muzice je skvělé, že se dá dělat v každém věku. Je hravá, klidná, vážná i vášnivá. Dodává pocity radosti a štěstí. Dotváří atmosféru. Dodává energii. Když na parketu vidíte lidi, že se skvěle baví, ohromně vás to nabije.“
Posloucháte kromě dechovky i jiné žánry a jaké?
„Nemohu říct, že bych nějaký žánr vůbec neposlouchal. Ani repertoár Jižanů není jednostranně zaměřený. Hrajeme od dechovky, přes taneční až po moderní a vážnou hudbu. Stejné je to i s poslechem, nebráním se ničemu. Rád si poslechnu cokoliv, co mě zaujme a neruší v tom, co právě dělám.“
Jaké jsou vaše muzikantské plány do budoucna?
„Nemám žádné přehnané muzikantské ambice. Chci být prostě dobrý, muziku podporovat, podporovat mladé začínající kapely a užívat si přátelství těch, kteří jsou podobně ´postižení´ jako já. Když děláte muziku s lidmi, které baví, baví se i posluchači. A to je asi to největší naplnění, které nám muzika dává.“
Budějcká Drbna děkuje za rozhovor a přeje hodně radosti z muziky!
V pracovním životě generální ředitel a předseda představenstva MOTOR JIKOV Group a.s., ve volných chvílích kapelník, umělecký vedoucí a trumpetista dechové kapely Jižani. Je člen a sponzor Asociace trumpetistů České republiky, mecenáš Dechového festivalu Karla Valdaufa v Trhových Svinech, festivalu Kubešova Soběslav, Mezinárodního dechového festivalu Strakonice a dalších akcí. Podporuje také Mezinárodní hudební festival Český Krumlov a festival klasické hudby Třeboňská nokturna.
Foto: www.jizani.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
