Horké jméno je u budějcké fotbalové veřejnosti Martin Vozábal. Předseda představenstva a generální manažer klubu SK Dynamo České Budějovice v rozhovoru pro Budějckou Drbnu hovoří o dorosteneckých nadějích i kritice na jeho osobu. „Pokud si někdo myslí, že jsem to tady rozm*dal, tak já tvrdím, že jsem to tak nějak zdědil.“
Starší dorost má v lize úctyhodnou bilanci sedmnácti neprohraných zápasů v řadě. To vás musí těšit.
Samozřejmě. Dorost sledujeme od začátku sezony a vzhlížíme k němu s nadějí. Je jasné, že při současné situaci jsme z nich nadšenější. Z ligy dorostu se sestupuje a jsme proto rádi, že my můžeme řešit příjemnější věci.
Máte tedy v současném dorostu hráče pro příští sezony A-týmu?
K tomu se ale ubíráme už dlouho. Veřejnost vidí jen aktuální stav kolem A-týmu, který jsme řešili hostováním. Jedna věc je, že se na nás nese kritika, proč nekoupíme nějakého kvalitního hráče. Jenže my prostě nemáme peníze. Kdybychom nepřivedli hráče na hostování, tak půjdeme do zápasů s třinácti hráči. Anebo druhá věc je ta, že pokud bychom hráče na hostování nepřivedli, tak bychom měli prostor pro naše mladé kluky. V tom případě by ale byla ohrožená dorostenecká liga. Ideální by bylo zařadit do A-týmu sedm hráčů, ale to prostě nejde. Když mladí nebudou mít oporu v kvalitě, tak to nezvládnou. Musí mít kolem sebe hráče, se kterými pak můžou v Synot lize hrát.
Víme, že naděje v dorostu máme. Ví to i trenér áčka, ale pokud nasadíme do hry čtyři dorostence, tak se může stát, že jim tím ublížíme. Nepomohlo by jim to, mohli by ztratit sebedůvěru. Z loňska máme Jirku Fundu, letos zatím Honzu Hálu. V posledním zápase hráli oba a Funda má velkou šanci i v dalších utkáních. Jeví se lépe, než někteří starší hráči. Třetí mladík je Zdeněk Linhart. Zdeňkovi to někdy jde, někdy méně, čekáme od něj více. Na Slovácku nastoupil z dorostu Michal Řezáč. Máme mladého Otepku nebo Havla. Naděje máme a plus je i působení Davida Horejše u A-týmu, který mlaďase velmi dobře zná.
Nechci, aby to vyznělo špatně, ale hostování děláme z hlediska početního. Čekáme, až mladá generace doroste. Všichni budou šťastní, když budou hrát za áčko. Nejde to ale udělat najednou. Osm dorostenců se do prvního mužstva najednou nedostane. Dorostenecká liga je přeci jen někde jinde.
Co obránci David Tomášek a Lukáš Havel, kteří tvoří v dorostu stoperskou dvojici? Tomášek jednu dobu už byl v áčku.
Oba jsou stopeři, kteří by v budoucnu měli za áčko hrát. Možná už hodně brzy. Říkám narovinu, že David Tomášek své první působení u áčka nezvládl v hlavě. Dneska na něj slyším jenom chválu a už je to zase ten Tomášek, který přicházel do áčka. Bohužel to s ním zamávalo a návrat do dorostu mu prospěl. Snad mu to pomůže do dalšího pokusu.
Ve hře je i varianta, že po sezoně v Dynamu nebude Roman Lengyel ani Jiří Kladrubský. Pak by eventuálně mohla přijít šance pro Tomáška s Havlem? Mohli by začít sezonu jako stopeři v základní sestavě?
Ano. Stát se to může. Vše je závislé na ekonomice a na tom, jakou soutěž budeme hrát. Zatím je o tom předčasné hovořit. Někdo to zvládne v sedmnácti, jako například Hála. Jinému to trvá do dvaadvaceti a pak se z něj stane opora. Jak jsem říkal, tak bohužel nejsme v situaci, kdy můžeme směle nakupovat. Proto bychom rádi dali šanci mladým, pokud na to budou mít.
Lukáš Havel je kromě stabilní opory v obraně zároveň nejlepší střelec dorostu.
Ano. Trenér si ho pozval i do áčka a chodí s námi na tréninky. U něj je to ale individuální. Dělá těžkou školu a kvůli tomu nemůže být na všech trénincích. To by musel školu vzdát, což nechceme. Víme, že je gólový. Já zažil jeho tátu a hodně lidí v něm vidí jeho dědu. Má velké předpoklady a je to jeden z těch, kdo by možná už dneska mohl hrát. Už loni Roman Lengyel řekl, že by si s ním troufl hrát ve stoperské dvojici. Bohužel ale kvůli škole se stává, že na trénink může až odpoledne. Pak musí jít s dorostem. Je to složité. Do ligy nemůže naskočit bez přípravy s áčkem.
Nyní vás čeká doma Jablonec, venku Příbram a domácí dvojzápas s Bohemkou a Hradcem Králové. Tyto zápasy pravděpodobně rozhodnou o letošní sezoně.
Po nich budeme vědět, jak jsme na tom. Dohnat se dá i větší manko. Z posledních domácích zápasů jsem zklamaný a upřímně říkám, že majitelé klubu projevili velkou nespokojenost.
Může v případě proher přijít radikální řez, po kterém by sezonu dohráli dorostenci?
I tohle je téma. Bavíme se o všem, ale věříme, že hráči zaberou. Mají to od nás teď nějak nastavené. Je na nás velký tlak, ale dostali jsme se pod něj sami domácími porážkami. Pokud by se měl stát krizový plán, tak je jasné, že zkusíme starší hráče nahradit mladšími.
Jak to vypadá s Matejem Podstavkem a Richardem Kalodem?
Bavili jsme se s trenérem a oba mají nyní takovou pozici, jakou si vytvořili. Ríša Kalod hrál proti Jihlavě a odvedl výkon, který byl bohužel hanebný a ostudný. K tomu by se musel vyjádřit trenér. Vloni nám pomohl k postupu do ligy, ale jeho přístup za poslední týdny byl tragický.
Probíhají nyní jednání s potenciálním generálním partnerem?
Z mojí pozice mohu těžko sehnat generálního partnera. To si asi veřejnost neuvědomuje. Shání ho akcionáři, ale nemám informaci, že by se něco přiblížilo, o čem by se dalo mluvit. Jednání probíhají, ale v dosahu zatím nic není. Kdybychom měli peníze, tak například zkusím přivést Martina Latku. Známe se výborně, pochází z Hluboké, ale mužstvo stavíme za peníze, které máme. Jsme omezeni mantinely.
A co hráči v Juniorské lize?
Soutěž bude pokračovat a pár jedinců má šanci. V dorostu však máme více nadějí. Každý ale dozrává jinak. Někdo je v sedmnácti talent a pak upadne a někdo se zase dokáže prosadit po dvacítce. Teď mě napadá třeba Mikuláš Jáša, kterému je 16 let. Jak znám Frantu Cipra, tak je schopný říct, že chce Jášu díky jeho postavě v áčku klidně hned.
Co dále plánujete v rámci oslav 110 let Dynama?
Bohužel zápas v retro dresech se nepovedl. Zase jsme limitovaní penězi, ale další věci chystáme. Oslavy chceme připomínat průběžně do konce roku. Nerad bych vše říkal, protože se to pak nemusí uskutečnit, ale chtěli bychom připravit dětský den, vzdát hold legendám a udělat ples. Doufám, že mě nikdo nechytne za slovo, ale rád bych zkusil po nějakém zápase zorganizovat s partnery koncert.
Tlak veřejnosti na vaší adresu je obrovský. Chcete k tomu něco říct?
Možná, že na konci sezony bude dobré, když se nějaké věci řeknou narovinu. I z hlediska historie. Do této funkce jsem se dostal nějakým způsobem. Netoužil jsem po ní, ale po odstoupení Karla Poborského jsem byl vyzván. Nebyl čas na nějaké jiné řešení, protože liga už běžela. Jak byly věci na stole položené, tak jsem klub dostal.
Ke všemu jsem byl přijatý na studium UEFA profimládeže spolu s Davidem Horejšem a Radimem Pouzarem z Dynama. Snažím se, co mi síly stačí, ale bohužel se ne všem zavděčím. Jsem rád, že se do klubu postupně vracejí lidé, se kterými jsem hrál a kterým mohu věřit. Většinou bývali mými spoluhráči, jako právě David Horejš, Míra Plocek, Jirka Lerch, Karel Vácha, Luboš Pecka a Jirka Hrbáč. V létě bych rád, aby přišel i například Pavel Kučera.
Doba je složitá a tlak je obrovský. Přiznám se, že čtu jen celostátní média, co se děje ve sportu. Nic jiného nečtu. Stačí mi, když vidím, jak se tváří děti. Je mi jasné, že někde zase něco proběhlo. Je pár věcí, které ale doteď nebyly řečené, proč je tady v posledních letech taková situace, proč tu nejsou kvalitnější hráči a další věci. Když jsme v minulé sezoně byli po zimě někde na páté příčce, tak jsme skvělým jarem dokázali vybojovat postup. Byla to velká jízda.
Šli jsme do ligy s nějakým mančaftem a všichni na nás tlačili, kde jsou posily. Jenže my ty peníze prostě neměli, takže jsme jednali s kluby, kdo nám hráče zapůjčí. Najednou jsme byli ve vyšší soutěži, ale možnosti se pro nás nezlepšily. Šli jsme do toho s rizikem, ale jak jsem nakousl, tak vše se odvíjí z minulosti. Není to otázka posledního roku. Možná by na to měli odpovědět lidi, kteří tu byli dříve. Jejich počínání se dotýká mne a moje jméno je s tím na veřejnosti prostě spojeno.
Když jste ale hrál, byl jste hodně oblíbený.
Když jsem hrál, tak mi Jirka Povišer řekl, že jsem zvláštní. Říkal mi, že buď jsou lidi, kteří mě milují, anebo jsou naopak fanoušci, co mě nenávidí. Nic není mezi. Asi na tom byl obrovský kus pravdy. Když se postoupilo, tak vše bylo dobré a nikdo nic nenamítal. Když se nedaří, tak si každý umí kopnout. Když jsme udělali debatu s fanoušky, tak přišlo asi dvanáct nebo patnáct lidí. Ptali se na hodně věcí a snažil jsem se jim vše vysvětlit. Podle mě přišla určitá skupina lidí, která se zajímá o důvody. Třeba se pletu, ale jiná skupina lidí, kteří mě všude kritizují, nepřišla. Spíš v tom vidím osobní averzi. Oni mají tu výhodu, že mě znají. Já naopak nevím, kdo jsou oni. Ale znám i takové, kteří se přímo radují, že to nejde. Bránit se tomu ani nejde a snažím se to neřešit. Pokud si někdo myslí, že jsem to tady rozm*dal, tak já tvrdím, že jsem to tak nějak zdědil.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.