Počasí dnes19 °C, zítra20 °C
Pátek 29. března 2024  |  Svátek má Taťána
Bez reklam

Tvarohův přítel: „Na jeho smích nikdy nezapomenu!“

Během letošních vánočních svátků dorazila do České republiky z dalekého Nového Zélandu smutná zpráva. Jihočech Miroslav Tvaroh byl nalezen mrtvý pod jedním z útesů na pobřeží Pacifiku u města Castlepoint. Na svého životního přítele zavzpomínal Jan Petřík.

ČTĚTE TAKÉ: Mrtvým Čechem je zřejmě Krumlovák Miroslav Tvaroh

Miroslav Tvaroh (†34) byl rodákem z Českého Krumlova, kde měl spousty kamarádů. Nadšený sportovec a fotbalista dokázal v dresu Slavoje Český Krumlov ‚vykopat‘ postup z krajského přeboru do divize. Výkonnostně přitom patřil do vyšší soutěže, zájem o něj projevil Karel Musil, tehdejší kouč rezervy budějckého Dynama. V největším jihočeském klubu si zahrál za žáky a mladší dorost.

Postupně se Tvary, jak mu všichni kamarádi říkali, začal prosazovat i jako trenér. Na Slavoji pomáhal s letními tréninkovými kempy. Na děti byl přísný, ale uměl jim dát řád a disciplínu. To v rozhovoru s Budějckou Drbnou potvrdil i českokrumlovský sportovec, fotbalový trenér a učitel Jan Petřík.

Jak jste se s Mírou poznali?

„Kromě velkého fotbalu jsme spolu prošli několika týmy malé kopané. Začínali jsme v Turbu, pak hráli za Rollu a nakonec jsme společně s Milanem Románkem (dlouholetá opora Spartaku Kaplice - pozn. autora) založili vlastní tým Trio 1994. Bavilo nás to - vymýšleli jsme strategie, taktiky, mezi sebou jsme schvalovali hráče, koho uděláme na přestup, jestli je dobrý fotbalista a zapadne do party.“

Nepotkávali jste se ale jenom na hřišti...

„Dělali jsme u Míry ohně, které měl hrozně rád. Na to se těšil ze všeho nejvíc, až po zápase půjdeme posedět k němu domů. Někdy jsme tam i postavili stan a přespali. Nebo jsme před důležitým zápasem odpočívali u mě doma, dívali jsme se v televizi na ligu a celou dobu si povídali. Pak zase odběhl pryč lehce se vyklusat. Po střední škole mi to šel Tvary připravit na vojnu, byl o rok starší, a pak jsme šli na vysokou školu. Dělali jsme podobný obor, jen Míra vystudoval FTVS se specializací na fotbal, udělal si nejvyšší trenérskou licenci A.“

Ke sportu přistupoval s maximálním nasazením, je to tak?

„Od každého vyžadoval 110 procent jak ve sportu, tak i v životě a práci. Všechno dělal naplno, nikdy nikomu nic neodpustil. Když někdo něco odfláknul, Míra mu to dal náležitě najevo. Byl to vynikající sportovec, elastický, ohebný, silný. Morálně i na hřišti. Pořád na sobě pracoval, nikdy nepodlehl uspokojení, protože věděl, že se mu to vrátí ve zlém. Pod trenérem Dominem jsme absolvovali několik zimních příprav a dlouhých výběhů. Tvary vždycky vyhrál, měl nejlepší fyzičku v týmu. Lidi za ním šli, byl to lídr a dokázal všechny strhnout. Prostě maximalista. A hodně důležitá pro něj byla spravedlnost - nesnášel korupci a podvody.“

Jaký se vám vybaví nejsilnější zážitek, když na Míru vzpomínáte?

„Vzpomínám na to, jak se smál. Kdo zná Milana Románka, tak mi potvrdí, jakou umí udělat srandu. A Tvary se mu smál, uměl si tu legraci s ním užít. Já, Tvary a Romy jsme byli nerozlučná parta. Teď už nám zůstaly jenom fotky... Můj život a moje myšlení setkání s Mírou ovlivnilo. Měl svoje zásady - a já jsem je od něj převzal a budu se jimi vždycky řídit. Myslím si ale, že také my jsme mu dali něco ze sebe. Zažili jsme společně spoustu akcí. Byl všestranný, hráli jsme tenis, nohejbal, volejbal, beachvolejbal, ping-pong, velký i malý fotbal, sálovku, chodili jsme se koupat... Uměl se pro každou věc nadchnout. Nikdy nezapomenu ani na to, jak mě připravoval na přijímačky na vysokou.“

Čemu se věnoval na Novém Zélandu? Byl tam výhradně kvůli sportu?

„Zkoušel tam plno profesí, ale nakonec dělal to, v čem byl nejlepší. Když jsem s ním nedávno mluvil, tak mi říkal, že má jako šéftrenér na starosti všechny věkové kategorie, celou fotbalovou akademii klubu Wairarapa United v Mastertonu. K tomu všemu nastupoval jako hrající trenér B týmu mužů a hrající asistent áčka. A také surfoval, to ho bavilo. Místo, kde našli jeho tělo, měl strašně rád. Byl maximálně vytížený. Všechno to dělal proto, aby na Zélandu dostal trvalý pobyt. Do Čech se vracel jen výjimečně třeba na měsíc, naposledy tady byl před dvěma roky. Pokaždé stihl navštívit všechny známé a kamarády. Zajímaly ho jejich osudy. Komunikovali jsme spolu přes mail, Skype nebo Facebook. Kvůli časovým posunům kolikrát volal v jedenáct večer. Naše rozhovory trvaly klidně dvě hodiny.“

O jeho úmrtí jsme si mohli přečíst jen zprostředkované agenturní zprávy. Tušíte, co se tam stalo?

„Vím jen to, že ho dala pohřešovat jeho přítelkyně Simona. Jinak i rodina čeká na výsledky vyšetřování policie. Na Silvestra před soukromou kremací proběhne na Novém Zélandu ceremoniál na Mírovu počest, vzpomínkovou akci chystáme i tady u nás. Má tu spoustu kamarádů, kteří na něj nikdy nezapomenou...“

Přítelkyně Miroslava Tvaroha Simona na Facebooku:

„I've lost the best man of my life. I'm so lucky that I had Miroslav Tvaroh although for such a short time. You've changed my life. Thank you very much for such great times. You'll always be in my heart. I'll love you FOREVER.“

Foto: rodinný archiv a Lynda Feringa (Wairarapa Times-Age)

Štítky Miroslav Tvaroh, FK Slavoj Český Krumlov, Nový Zéland, smrt, pád z útesu, Jan Petřík, Česko, fotbal, Tichý oceán, Vánoce, trenér, Castlepoint, sport, Český Krumlov

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Tvarohův přítel: „Na jeho smích nikdy nezapomenu!“  |  Život a styl  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.