KOMENTÁŘ: Dynamo a Chrudim dolů. Licenční divadlo v českém fotbale pokračuje

Na Střeleckém ostrově v Českých Budějovicích se chodilo roky na profesionální fotbalovou soutěž. Nyní se tu minimálně rok hrát nebude. Chrudim byla zavedeným účastníkem druhé ligy. Teď dostala od úředníků kopačky a čeká ji, stejně jako jihočeské Dynamo, angažmá ve třetí fotbalové lize.

Licenční tribunál byl neoblomný a řekl: „Tyhle kluby se sice sportovně zachránily, ovšem mimo hřiště nesplňují požadavky k tomu, aby mohly působit mezi profíky.“

Chtělo by se tomu zatleskat, kdyby bylo všechno v českém fotbale čisté a transparentní. A kdybychom měli všichni záruku, že v něm platí – padni, komu padni. Za to však nikdo nemůže dát ruku do ohně. Pohybujeme se totiž ve značně nedůvěryhodném prostředí. Snaha o zprůhlednění končí jen u hezkých slov, ne činů. Licenční řízení není výjimkou. Má sloužit k tomu, aby profesionálním soutěžím vévodil pořádek a ne šméčka. Podmínky pro ty, kteří se hodlají věnovat profi fotbalovému byznysu v Čechách a na Moravě, jsou tvrdé. Například:

Ligové kluby musí mít náležitý počet mládežnických týmů. Musí prokázat, že mají moderní stadion s vyhřívaným trávníkem. Musí doložit, že disponují dostatečným počtem profesionálních hráčů a trenérů s odpovídající kvalifikací. Nesmí být v rozporu s normami svazu a obchodním zákoníkem. A musí prokázat, že mají finance na to, aby ekonomicky pokryly příští sezonu, což mimo jiné obsahuje i povinnost dodat prohlášení o bezdlužnosti podepsané hráči.

Všechno je samozřejmě dále rozpracované do detailů. Jen to má jednu podstatnou vadu na kráse: v tuzemské kopané je letitým zvykem tato pravidla obcházet. Stačí v tom jen umět chodit.

Ve světě zaměstnanci, v Česku živnostníci

Sama Fotbalová asociace České republiky přiživuje šedou zónu. Ve vyspělém fotbalovém světě to už dávno funguje tak, že profesionální fotbalisté musejí být zaměstnanci klubu. FIFA a UEFA k tomu vybízejí.

V Česku však zatím garanti mezinárodního fotbalu neuspěli. U nás jsou hráči živnostníky, tedy osobami samostatně výdělečně činnými, které klubu fakturují za své služby. V Evropě tento model najdete již pouze v Rumunsku a ve Slovinsku.

„V obecné rovině status OSVČ zajišťuje výrazně nižší úroveň pracovněprávní ochrany než status zaměstnance, kterého v plném rozsahu chrání zákoník práce. Status OSVČ má další limitace – třeba z pohledu mezinárodní reputace. FIFA a UEFA již dlouhá léta apelují na členské státy, aby adoptovaly pracovněprávní vztah u profi hráčů jako standardní. Česká republika na tento apel nereaguje,“ řekla Seznam Zprávám předsedkyně České asociace fotbalových hráčů Markéta Vochoska Haindlová, jež se už roky snaží o to, aby se i hráči v Česku stali klubovými zaměstnanci.

Jenže připomíná to pověstný boj s větrnými mlýny, neboť ze strahovské centrály se opakovaně ozývá: „Kdyby se hráči stali zaměstnanci, budou mít méně peněz a kluby, které už teď jsou pod tlakem a jen tak tak dávají dohromady rozpočty, budou muset odvádět sociální a zdravotní pojištění a budou na tom ještě hůře. Pokud země splňuje standardy pro profi smlouvy, je UEFA spokojená.“

Tak proč jsou v Premier League, bundeslize a v top ligách hráči zaměstnanci a všichni z tohoto pořádku prosperují? Ale asi nejsou tak chytří jako experti na Strahově.

Sestupme z řídícího vrchu níže. Kluby, jak už jsme si naznačili, musejí dodávat v rámci licenčního řízení potvrzení o bezdlužnosti. Jenže kluboví šíbři rychle přišli na to, že papír snese všechno. Komu z hráčů české kluby někdy něco nedlužily, nechť hodí kamenem.

Peltův odkaz

Sám dřívější svazový šéf Miroslav Pelta veřejně přiznával, že coby majitel jabloneckého klubu, což byl svého času jasný střet zájmů, který by civilizované země nedopustily, se tu a tam hráčům zpozdil s vyplacením mzdy či prémií, ale vždy pak dluh, když si na něj vydělal, splatil.

Pochopitelně, že jeho Jablonec vždycky prokázal bezdlužnost a licenci pro první profesionální ligu obdržel. Jak je možné, že mu ji příslušná nezávislá komise odklepla, když se veřejně vědělo, že finanční situace se na jablonecké Střelnici „pytlíkuje“ ze dne na den a tudíž je zbytečné se ptát na garance o finančním krytí sezony?

Ačkoli finanční situace řady klubů nebyla růžová, stejně jako jejich platební morálka vůči hráčům, odskákala to v minulosti pouze střížkovská Bohemka, které klub sečetl, že neuhradila osmimilionovou pokutu. Tu Bohemka podnikatele Kapra vyfasovala za to, že nenastoupila k utkání s Bohemians 1905 a za to, že podle svazu dostatečně nespolupracovala ve vyšetřování korupční aféry spojené se zápasem tohoto klubu na hřišti Sigmy Olomouc.

Kolik klubů se může aktuálně těšit na to, že nedostane nebo mu bude odejmuta profesionální licence kvůli slabé spolupráci při vyšetřování současné kolosální sázkařsko-korupční aféry, ve které nejvíce uvízla Karviná? A kdy se vlastně tenhle karambol vyřeší? Během příští sezony, anebo až přespříští?

Všechno je ve specifickém českém fotbale možné. A tak bychom mohli pokračovat v konfrontaci licenčních paragrafů se skutečností dál a dál.

Vyhřívání, přesto kluziště

Je veřejným tajemstvím, že kluby vykazují trenéry s patřičnou licencí, ale reálné tréninky vedou trenéři bez licence. Ale vše je úředně OK, protože v doložených dokumentech nemají chybu. Proč ne, když i prvoligové profesionální celky vedli už nejednou ze střídaček trenéři, kteří si teprve dodělávali nejvyšší licenci. V zápise jen místo nich byli uvedeni ti, kteří potřebné vzdělání měli.

Nebo povinnost vyhřívaných trávníků. Profi kluby je musí mít, ale některé je využívají podle toho, jak se jim to hodí. Pamatujete, na jakém terénu se hrálo na podzim utkání nejvyšší profesionální soutěže mezi Jabloncem a Viktorií Plzeň? Bylo to na brusle, ne na kopačky.

„Dovolím si kritizovat domácí za to, jakým způsobem připravili hřiště. Mám informace, že až včera se zaplo vyhřívání, což je pro mě absolutně nepochopitelné. Jsme v listopadu, v Jablonci, a zjistíme dva dny před zápasem, že nám nejde vyhřívání,“ pravil tehdy Martin Hyský, kouč hostí, po utkání.

Takže český fotbal má tvrdý licenční manuál včetně povinnosti vyhřívaných trávníků a pak se v praxi stane tohle. A že by za porušení pravidel následoval trest? Kdepak.

Teď tresty v podobě pádu do třetí ligy pro Budějovice a Chrudim padly. Kdyby tím měla odstartovat éra skutečné profesionalizace českého fotbalu ve jménu hesla – padni, komu padni – bylo by to na potlesk.

Ale kdo si vše umí zasadit do kulis, které v domácí kopané přetrvávají, to nemůže udělat. Naopak si logicky položí otázku: Má smysl živit v téhle svérázné půdě dvě profesionální ligy?