So 29. 8. 2026Evelína
Doprava

Silničáři mají před zimou ve skladech 67 tisíc tun posypu

RRedakce3 minuty čtení23. 10. 2012, 14:10
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Celkem 66 970 tun posypových materiálů má před nadcházející zimou ve skladech Správa a údržba silnic Jihočeského kraje. Na starosti má přitom více než šest tisíc kilometrů silnic.

Zákonem stanovené zimní období, kdy silničáři zimní údržbu provádějí, začíná 1. listopadu a končí 31. března. Kryje se tedy s časovým intervalem, kdy musejí řidiči využívat zimní pneumatiky.

„Momentálně máme k dispozici 21,8 tuny soli a 45,2 tuny inertního posypového materiálu, kam se řadí například štěrk,“ upřesnil Miloslav Ouředník, provozní náměstek Správy a údržby silnic Jihočeského kraje s tím, že posyp se bude v případě potřeby během zimy průběžně doplňovat.

Jihočeský kraj normálně spravuje pouze silnice II. a III. tříd. Zimní údržba se ale vztahuje i na takzvané jedničky včetně rozestavěných úseků dálnice D3.

„Jedná se o více než 6,2 tisíce kilometrů komunikací. Zbylých 162 kilometrů silnic v kraji se v zimě neudržuje. A to vzhledem k jejich malému dopravnímu významu,“ dodal Ouředník.

Sjízdnost jihočeských komunikací je připraveno zajistit 195 sypačů s radlicí a 17 sněhových fréz. „Pro letošní rok jsme navíc nakoupili dvě nástavby na sypače na sůl a začátkem příštího roku počítáme s nákupem sedmi nákladních vozidel s univerzální nástavbou - pro sůl i inertní materiály, včetně radlice,“ naznačil Ouředník. Za volant uvedeného vozového usedá kolem 350 řidičů.

Mezi další pomocníky, které silničáři používají, patří sněhové zábrany, 16 hlásičů náledí a čtyři meteozařízení. „Sněhové zábrany, neboli zásněžky, jsme schopni rozmístit v úseku o celkové délce 20,5 kilometru. Osazují se tam, kde dochází k zavátí komunikací či závějím a o jejich umístění je v kompetenci pracovníků jednotlivých závodů správy a údržby silnic,“ vysvětlil Ouředník.

Jak dále sdělil, hlásiče náledí jsou v podstatě čidla, umístěná pod povrchem vozovky většinou na komunikacích I. tříd, které snímají její povrchovou teplotu či vlhkost. Dispečeři díky nim mohou lépe odhadovat, zda se bude na silnici tvořit například ledovka.

Meteo zařízení jsou zase v podstatě malé a zjednodušené meteorologické stanice, které pro dispečink zaznamenávají směr a sílu větru, venkovní teplotu nebo množství srážek.

Za nejhorší scénář zimy, která by na silničáře kladla nejvyšší nároky, pak Ouředník označil neustálé změny počasí, jehož důsledkem jsou i značné škody na komunikacích, například ve formě výtluků.

Za zimu 2011/2012 spotřebovala Správa a údržba Jihočeského kraje 63 941 tun posypového materiálu a na údržbu vynaložila 224,7 milionu korun.

Údržba jihočeských silnic v číslech - zima 2012/2013

Posypový materiál ve skladech
Sůl 21 820 tun
Inertní 45 150 tun
Celkem 66 970 tun
Délka spravovaných komunikací
Silnice I. třídy 736,639 km
Silnice II. třídy 1 649,432 km
Silnice III. třídy 3 810,839 km
Dálnice D3 33,785 km
Celkem 6 230,695 km
Vozový park
Počet sypačů s radlicí 195
Počet fréz 17
Počet řidičů 350

Údržba jihočeských silnic v číslech - zima 2011/2012

Posypový materiál
Sůl 19 540 tun
Inertní 44 401 tun
Celkem 63 941 tun
Náklady
Celkem 224 651 000 Kč

Napsala Kateřina Koželuhová

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Za Jihostroj bude hrát ukrajinský mistr. Kádr posílí Oleksandr BoikoMíčové sporty

Za Jihostroj bude hrát ukrajinský mistr. Kádr posílí Oleksandr Boiko

Volejbalový Jihostroj oznámil poslední posily do kádru. Novým liberem se stal Oleksandr Boiko, který se pyšní tituly ze čtyř posledních ročníků ukrajinské Superligy. V posledním ročníku byl dokonce vyhlášen nejlepším liberem. V týmu nahradí Michaela Kovaříka.

Na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včeluVzdělání

Na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu

Během terénního průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě narazili jihočeští biologové na nepřehlédnutelný nález: čalounici jerlínovou. Tento invazní druh samotářské včely pochází z východní Asie, měří až 2,5 centimetru a dosud byl v Česku známý pouze z jižní Moravy. K jeho překvapivému výskytu v netypické nadmořské výšce kolem 700 metrů pravděpodobně přispěla letošní extrémní vedra.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook