Ne 30. 8. 2026Vladěna
Z kraje
Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Ústup ledovců a vznik nových pobřeží. Tým z Jihočeské univerzity publikoval průlomovou studii

PR článek3 minuty čtení25. 3. 2025, 9:28
Ústup ledovců a vznik nových pobřeží. Tým z Jihočeské univerzity publikoval průlomovou studii
Ústup ledovců a vznik nových pobřeží. Tým z Jihočeské univerzity publikoval průlomovou studii

Ustupující ledovce odkrývají nová pobřeží, což zásadně mění krajinu, ekosystém i ekonomiku. Tým vědců vedený glaciologem Janem Kavanem (Centrum polární ekologie PřF JU, MU) ve spolupráci s odborníky z Polska, USA a Kanady publikoval článek v prestižním časopise Nature Climate Change, ve kterém tento jev podrobně analyzuje.

Vědci zkoumali nově vzniklá pobřeží po ústupu telících se ledovců ve 21. století na celé severní polokouli. Vytvořili databázi víc než 1500 ledovců a jejich vývoje od roku 2000 a zjistili, že mezi roky 2000 a 2020 vzniklo 2500 km nového pobřeží, z toho asi dvě třetiny v Grónsku. Nově vzniklá pobřeží jsou často tvořena nezpevněnými sedimenty a patří tak mezi nejdynamičtější na světě. Rychle se mění vlivem geomorfologických procesů, jako je eroze způsobená vlněním a mořskými proudy, svahové procesy, říční eroze nebo termoabraze. Ústup ledovce z moře na pevninu navíc ovlivňuje proudění vody ve fjordech a přerušuje výstupné proudy přinášející živiny, na nichž závisí vysoká primární produkce a biodiverzita. Ledovce, které končí v moři, jsou často považovány za centra biodiverzity, takže jejich ústup může mít vážné negativní dopady na místní ekosystémy.

Rychlý ústup ledovců a odhalení oblastí, které byly skryté pod ledem, má i ekonomické důsledky. Objevují se zde nová naleziště drahých kovů a nerostných surovin, např. písku, který je typický pro Grónsko. Ústup ledovců také odlehčuje odhalené svahy. Tato pobřeží jsou pak často i místy, kde dochází ke katastrofickým sesuvům a následným vlnám tsunami jako např. na Aljašce a v Grónsku. Tyto přírodní katastrofy ohrožují místní obyvatele.

Studie vznikla ve spolupráci s vědci z University of Wroclaw (Polsko), McGill University (Kanada), University of New England (USA) a University of Alaska Fairbanks (USA).

„Publikovaná studie by měla být základem pro navazující výzkum zaměřený právě na porozumění procesům, které se odehrávají na nově odledněných pobřežích včetně předpovědi budoucího vývoje těchto ekologicky významných lokalit. Na to se teď pokoušíme získat finance a doufáme, že tento prestižní článek nám pomůže. Prvním malým krokem je terénní výzkum lokality zasažené v roce 2023 obřím sesuvem a následně vyvolanou vlnou tsunami na východním pobřeží Grónska,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Jan Kavan, který se chystá v dané lokalitě pracovat s kolegy z Polska v srpnu 2025 v rámci projektu "GLAVE – Paraglacial coasts transformed by tsunami waves – past, present and warmer future".

O univerzitě:

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích je moderní vzdělávací institucí a centrem vědy a výzkumu na jihu Čech. Na 8 fakultách studuje 9 000 studentů ve více než 200 studijních programech bakalářských, magisterských a doktorských. V roce 2024 se Jihočeská univerzita stala nejlepší českou univerzitou v Leidenském žebříčku podle vědeckého dopadu. Univerzita podporuje zahraniční studijní a výzkumné cesty studentů a akademických pracovníků a nabízí mnoho příležitostí k výměnným pobytům. Od ledna 2025 se JU stala součástí prestižní aliance Evropských univerzit KreativEU.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Databáze sleduje přístupnost škol, úplně bez bariér jich je pouhý zlomekZdraví

Databáze sleduje přístupnost škol, úplně bez bariér jich je pouhý zlomek

Rodičům dětí s handicapem pomůže s výběrem školy nová databáze. Ucelený přehled o tom, jak na tom které vzdělávací zařízení je, dosud chyběl. Databáze zatím zahrnuje přes 500 škol z celého Česka. Svými informacemi přispělo také 45 zařízení z jižních Čech. Databáze se ale stále doplňuje a přispět do ní mohou samotné školy, ale také žáci a rodiče.

Na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včeluVzdělání

Na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu

Během terénního průzkumu pastvin divokých koní na Šumavě narazili jihočeští biologové na nepřehlédnutelný nález: čalounici jerlínovou. Tento invazní druh samotářské včely pochází z východní Asie, měří až 2,5 centimetru a dosud byl v Česku známý pouze z jižní Moravy. K jeho překvapivému výskytu v netypické nadmořské výšce kolem 700 metrů pravděpodobně přispěla letošní extrémní vedra.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook