Palačák patřil v období první republiky budějckému hokeji, krasobruslení, tenisu a fotbálku

Jihovýchodní kout Palackého náměstí, zejména novorenesanční dům U Zlaté koule z roku 1895, upozorňuje na význam nového náměstí na Pražském předměstí, které bylo v roce 1897 nazváno náměstím císaře Josefa II. Předpokládalo se, že to bude nové městské centrum rozvíjející se směrem na východ k lokalitě U Křížku, pod nímž bývala Franckova cihelna. Byly už narýsovány nové ulice, ale nové nádraží a železniční těleso (hovorově pešunk) nasypané v roce 1907 ukončilo rozvoj tím směrem. Vlastně potom už se na Palačáku takové „pražské“ lepší domy nestavěly.

Koule nad nárožím domu U Zlaté koule byla ovšem z měděného plechu. V nezjištěné době za socialismu byly všechny nástavby nad hlavní římsou hrubě nekulturně odstraněny. Je možné, že tehdejší projektant to prezentoval tak (samozřejmě špatně), že jde o modernizaci starého c. k. rakouského.

Naproti v řadě za dvěma patrovými domy stojí také vysoký lepší dům postavený před rokem 1900. Obsah slova „lepší“ je ale relativní podle toho, kdy a kde. Pamětník z toho domu připomíná, že užitkovou vodu měly všechny partaje společně na chodbě. Pitná byla u pumpičky na rohu Zátkovy ulice. Chodil k pumpičce s konví zvanou saskou (vysoká, nahoře užší) nebo menší konví hotelkou (široká). Voda se ohřívala v nádržce kamnovci na kamnech. Záchody byly v mezipatře, kdež po ránu bývalo plno. „Lepší“ to bylo v tom, že nemuseli chodit na ranní potřebu přes dvůr.

Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda

Ve druhém patrovém domě zprava, dnes hospoda U Kalicha, předtím Jirsíkov, býval hostinec U Lukešů už v roce 1892. V tom čase se náměstí neúředně jmenovalo Svatováclavské. Za německé okupace to bylo Pražské náměstí. Pomalu mizí hovorový název Josefák. V roce 1919 bylo náměstí císaře Josefa II. přejmenováno na náměstí Palackého. V období c. k. se konaly na Josefáku cirkusy pro celé město. V roce 1902 cirkus Němec, roku 1903 cirkus Berousek a 1904 cirkus Šmaha.

Cirkus Šmaha nabízel velký stan amerického typu, což bylo, že je příjemně vytápěn a tím vzdoroval každé nepohodě. Shodou okolností na opačné straně Palačáku byla restaurace Na Americe. Málem Americké náměstí. Nasvědčuje to významu Josefáku. V období 1. republiky byl Palačák centrem budějckého hokeje, krasobruslení, tenisu a fotbálku. Zázemí průkopníků bandy hokeje a kanadského hokeje bylo v hostinci Jirsíkov, kam v roce 1926 přišel oblíbený hostinský Josef Hriniak, který měl předtím hospodu v Riegrově ulici zvanou U Čechoslováka.

U Hryňáků, dnes U Kalicha, se sportsmeni a kamarádi z Palačáku bydlící dnes jinde stále jednou ročně schází. Je to jediné náměstí ve městě, které si pořádá setkání starousedlíků. V sezoně 1925/1926 se na Palačáku plynule přecházelo z bandy (hokej s míčkem) na kanadu (s pukem). Hrál zde na přírodním ledě známý Slavoj a od roku 1928 slavný AC Stadion. Tenisté klubu ČLTC se objevili na Palačáku v roce 1909. ČLTC měl bruslařský odbor, který pořádal v zimě na přírodním ledě na tenisových kurtech soutěže v krasojízdě. AC Stadion se v prosinci 1930 přestěhoval na slepé rameno za klášterem a v roce 1946 na zimák v Háječku. 

Palačák a nejbližší okolí měli na starosti dva četníci Šilhánek a Placatka. Jeden měl úsek od Palačáku k Jírovcovce, druhý k pešunku. Na Palačáku se nic neztrácelo, ale přece jen jednou se ztratilo šest králíků. Oba četníci znali ve svém rajónu skoro všechno. Četník Šilhánek šel najisto k jednomu výrostkovi na Palačáku: „Kde máš ty králíky!?“ „Já už mám jen dva.“ „Dobře, tak je vrátíš té paní a za ostatní králíky jí dvakrát posečeš zahradu. Když to neuděláš, půjdeš se mnou.“ Podle pamětníků byla tato metoda účinná.