DRBNA HISTORIČKA: Do Experimentu chodil herec Jan Přeučil, když byl v Budějcích na vojně
Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se zaměřil na první budějcký panelák Experiment. Ten byl dokončen v roce 1961 a v jeho prvním poschodí byla kavárna.
V 80. letech 20. století začaly centrální politické orgány v Praze častěji používat termín „bytová krize“, krajské politické orgány to opakovaly, a oba orgány prohlásily, že bytovou krizi vyřeší. Bytová krize znamenalo, že bylo hodně lidí a málo bytů, z nichž byla řada hygienicky nevyhovujících. Pomoci k tomu měla takzvaná experimentální výstavba velkých bytových domů pomocí dílců (tehdy ještě slovo panel nebylo zažité). Pro experiment byly mimo jiná města vybrány i Budějce.
Domy ze skeletu a dílců nebyly neznámě. Ve Zlíně se podobné stavěly už v roce 1940 a v Litvínově kolektivní dům roce 1947. U nás se začalo stavět experimentálně v roce 1959 v prostoru mezi ulicemi Lidickou, Mánesovou, Děkanskou a řekou Malší. Název prvního domu či paneláku byl pracovně „experiment“, později „Experiment“. Byl dokončen v roce 1961, o něco dříve než koldům na Pražské. V roce 1962 byly dokončeny podobné, ale ne tak výpravné domy Expo a nejmenší Dalamánek.
V předstihu byl zbořen někdejší děkanský dvůr a autodílna Josefa Pártla z roku 1938, která stála na rohu Děkanské v místech bývalého Wuderlichova dvoru (Děkanskou ulici nechal později přejmenovat předseda MěNV Bedřich Drajer na ulici U Malše). Experiment chodbového typu měl kapacitu 152 bytů pro svobodné a 36 bytů pro rodiny s dětmi. Nenápadný pokrok byl v tom, že už se nepředpokládalo, že obyvatelé domu budou kolektiv, kolektivně chodit do restaurace, kolektivně nakupovat a kolektivně se bavit – to všechno v jednom domě jako v Litvínově v koldomu.
V 1. poschodí byla zařízena kavárna mladých Experiment. Původně měla být na střeše jako vyhlídková, ale byly s tím provozní problémy. Kavárna dole byla pestrá s moderními tvary zařízení ve stylu světové výstavy v Bruselu, vůbec celý Experiment vypadal čistě. Pozdější paneláky se „bruselskému“ stylu k vlastní škodě začaly vyhýbat. Vypadaly šedivě, i když uvnitř byly prostornější a pohodlnější.
Kavárna Experiment bývala pořád plná. Pamětníci upozorňují, že tam chodil herec Jan Přeučil, když byl v Budějcích na vojně. Velmi zaujal místní slečny a dámy. Hrozně se tenkrát kouřilo, vypadalo to tam jako v legendární krčmě Santa Puelo. Naštěstí z plicního hlediska měla kavárna ještě krytou venkovní terasu. Oblíbené nápoje byly koktejly a zejména jeden s názvem Amerika. Nakonec po stížnostech obyvatel odpovědné orgány kavárnu Experiment uzavřely.
Na pohlednici je vlevo vidět domek se znaky Benziny, který patřil k pumpě na druhé straně ulice (tehdy už to nebylo Wilsonovo náměstí, ale Lidická). Pumpu obsluhoval pan Röschl. Byl pořád sluncem opálený, jak postával u pumpy a přebíhal silnici. Skoro pořád nosil kožeňák a čepici, která často bezděčně přišla do kontaktu s olejem. Potom, co zemřel, obsluhovala pumpu paní Röschlová. Také nosila v zimě kožeňák a také přebíhala silnici pro oleje do domku.
V oblouku do Mánesovy k mostu je pestrý válcový objekt. To byla budka pro dopravního strážníka, že by jako řídil dopravu. Semafory šly samy, skoro nikdy v budce nikdo nebyl. Podobně jako budky na Mariánském nebo u Lannovky. Před Experimentem ještě nejsou sakury ani jiné stromy. Kašna není vidět. Experiment projektovali Jan Benda a Dalibor Bílek. Jan Benda, rodák z Trhových Svinů, dostal potom v roce 1965 za Experiment státní vyznamenání.
Experiment byl a je panelák, ale pravé nevýrazné paneláky rostly posléze na Lidické jako houby.
