DRBNA HISTORIČKA: Staré nádraží zničilo bombardování v roce 1945
Na pohlednici je zachycena Nákladní třída (dnes Nádražní) od Nádražní (dnes Průmyslové) směrem k Lannovce. Pojmenování ulic je na první pohled nejasné, ale odpovídá to času před rokem 1908. Průmyslová totiž byla v letech 1875 až 1972 Nádražní třídou. Dnešní Nádražní zase byla Nákladní, Denisovo a Rooseveltovo. To podle toho, jací byli na radnici politici. Mezi roky 1955 až 1972 existovaly ve měst dvě Nádražní. Neúředně se Průmyslová nazývala Stará Nádražní.
Vpravo na snímku stojí staré nádraží z roku 1868, rozšířené v roce 1872. Vlevo od rohu Průmyslové je hotel U Města Budějovic, dům štukatéra Bartůnka, hotel U Císaře rakouského, tiskárna Moldavia a přes Kasárenskou ulici stará nádražní pošta, později Ferůsov dům a továrna Bloko. Vlevo vede řada velkoměstských domů a vpravo venkovské nádraží. Toho si byla radnice vědoma, proto už v roce 1901 začala připravovat nové velkoměstské nádraží. Hlavně se vedly diskuse o to, jestli nové nádraží na místě starého, nebo nové nádraží blíže k cukrovaru.
Podle dobových místních listů hrálo mimo jiné roli to, kdo měl kde pozemky, které by se musely vykoupit či výhodně prodat eráru. To a též velká vzdálenost od cukrovaru do města, což by bylo málem z Mladého, rozhodlo, že nové nádraží bude stát poblíž konce Lannovky, která vedla Kanovnickou přímo na náměstí.
Staré nádraží vítalo v září 1895 císaře Františka Josefa I. Červený koberec z nádraží byl detail. Následovaly oslavy asi nejokázalejší v historii města, proto se mohou připomenout. Když dvorní vlak vjel na nádraží, počala střelba z hmoždířů umístěných za nádražím na dobytčím trhu. Následovaly salvy na Krumlovských alejích. Salvy se vypalovaly po celou dobu, než průvod z nádraží dospěl k biskupské rezidenci v Biskupské ulici. Kromě toho nepřetržitě zvonily zvony na věži městské a piaristické. Trvalo do dost dlouho, protože průvod více šel, než jel.
Jelo se Nádražní, Schmerligovou, Vídeňsko na náměstí a do Biskupské. Hudební sbory cestou, když se přiblížily dvorní povozy, hrály císařskou hymnu. Přitom se sklonily spolkové prapory. Předem vydala radnice nařízení, že květiny smí být házeny z oken a ze špalíru pouze před průvod nebo podél něho, do vozů však nikoliv.
Odpoledne císař objížděl město. Dvorní povozy navštívily továrnu Hardtmuthovu, Lineckou kolem Německého domu k sirotčinci (další zastávka) a dále projely řadou ulic až Pražskou k novým dělostřeleckým kasárnám. Nehledě na slavobrány, doplňující průvody místních spolků a večer lampionový průvod. Podle snímků z ulice Vídeňské, z náměstí před radnicí a u Hardtmuthky vítal císaře skoro každý. Kvůli císaři se také v předstihu položily na náměstí první chodníky a město důkladně zametlo. Odjel ze starého nádraží dne 4. září 1895 o 5. hodině odpolední. Nevědělo se, že tento císař František Josef I. zvaný lidově Procházka o 19 let později „zahájí“ nesmyslnou první světovou válku. V každé obci jsou pomníky padlých.
Otevření nového nádraží na konci roku 1908 způsobilo stagnaci hotelů kolem starého nádraží. Také restaurací U Marešů (U Lokomotivy), U Dobnerů a U kulatý báby, i když byla z Pětidomí přes nádražní těleso postavena lávka pro pěší. Staré nádraží, hotel U Města Budějovic a tiskárna Moldavia byly zničeny bombardováním v březnu 1945. Novorenesanční Ferusův dům zbytečně až v roce 1990.
