DRBNA HISTORIČKA: V Kněžské 15 byl kloboučnický závod, ale i hostinec a kadeřnictví
Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Kněžské ulici. Konkrétně domu číslo 15. Po dlouhá léta dům často měnil majitele, až roku 1933 se jimi stali Antonín a Marie Sládkovi. Víte, co v domě Antonín Sládek vyráběl? A co v něm bylo po jeho smrti?
Na snímku z let kolem roku 1930 stojí na západní straně Kněžské ulice trojdomí nebo trojlístek domů s podlubím. Jiné domy v Kněžské na této straně podloubí nemají. Prostřední dům má dnes č. 15. Je na něm cedule Autodrožky. Dům má renesanční jádro, průčelí snad bylo také renesanční, nově obnoveno v době barokní, přestavěno klasicistně a do současné podoby předěláno v roce 1938 za Sládků. V interiéru jsou zachovány renesanční klenby. Dům jako památka je uváděn coby příklad menšího měšťanského domu s členitým vývojem.
V podloubí je plochý strop, který vypadá jako dodatečný. Leží níže než vrcholy arkád loubí. Dům vedle vlevo č. 13 má v podloubí původní trámový strop. Předmětný prostřední dům č. 15 v ulici za náměstím byl v 16. a do poloviny 17. století nevelký dům, jehož kupní cena se pohybovala do 185 kop. Pravděpodobně dům v roce 1641 vyhořel a přešel do majetku obce. Roku 1677 totiž dostal dům tesař Matěj Rottenberger od obce jako spáleniště za 24 kopy. Dům však neobnovil, mohlo by se říci, že na něj ani nesáhl a dům zase připadl obci.
V roce 1686 platil za spáleniště Matěj Václav Zachleder obci 27 kop. Dům znovu dostavěl, ale už v nastupujícím barokním slohu. Roku 1715 již dům stál 300 zl. Na přelomu 19. a 30. století byl majitelem domu Robert Knapp. V domě měl v nájmu Antonín Jiřík pohřebnictví a povoznictví. V roce 1910 koupila dům Josefa Lehrmannová od Adolfa Knappa za 31 000 K. Brzy, asi v tom samém roce, dům prodala Antonínu Jiříkovi. Po válce v roce 1919 koupila dům od Antonína Jiříka Anna Urbanová již za 80 000 K. Roku 1923 jsou majiteli domu Antonín a Marie Sládkovi.
Antonín Sládek založil v domě kloboučnický závod. Zde měl dílny, na náměstí obchod. V roce 1933 ve věku 61 let zemřel. Kloboučnická firma dál pokračovala. Další z rodiny Sládků Jiří, narozen 1943, v kloboučnické živnosti nepokračoval, vlastně ani nemohl. V domě měla za 1. republiky zapsanou hostinskou živnost Anna Czechová. Hostinec asi rychle zanikl, nejsou o něm spolehlivé zprávy a stejně tak o Anně Czechové. Také zde měla kadeřnictví a holičství Markéta Lapáčková. Hovorově mezi pány zákazníky to bylo u Rety Lapáčkové.
Významnou firmu Autodrožky měl zde Josef Kamberský. Byla v provozu až do znárodnění. Také firma Jana Postla lakýrnictví a malířství písma a veškeré práce do tohoto oboru spadající. Byl členem Sokola a vedení Sokola všem členům jeho práci doporučovalo, což byla dobrá reklama. V roce 1933 už to byl umělecký závod a pozlacovačství – Jan Postl. Mimo jiné dostal zakázku na vymalování biografu Hvězda podle návrhu akademického malíře Emila Pittera. Po roce 1945 až do znárodnění pokračoval v tomto oboru Antonín Neužil.
Na snímku vlevo je část nápisu Radioton. Chvalně známá firma tam byla v nájmu u Nusků. Dům č. 17 vpravo byl sídlem pekařství Václava Vondry, který byl starostou Společenstva pekařů. Není vyloučeno, že dnešní trojdomí nebylo kdysi pětidomí.
