DRBNA HISTORIČKA: Jak se stavěla Černá věž? Málokdo si všimne kladení kvádrů
První letošní díl Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Černou věž, respektive na zdivo, ze kterého je postavena. Jaký byl systém pokládání jednotlivých kvádrů? A proč se do nich vytesávaly dírky?
Na snímku se zblízka a při vhodném úhlu slunečního svitu představuje přízemí západní strany Černé věže. Základna věže má rozměry 11,11 m na 11,15 m. Uvnitř je čtvercová místnost o straně 4,95 m, síla zdiva u základů je 3,10 m a u hodin 1,96 m. Přízemí je zaklenutou křížovou klenbou. Občas se vyskytne dotaz, co je uvnitř. Vlastně nic zvláštního. V době, kdy se mezi věží a Hroznovou konaly trhy, se v přízemí skladovaly rozložené stánky. Dnes technické a požární nářadí.
Kamenné kvádry jsou uloženy ve vodorovných řadách, vazby jsou dodrženy, ale zdá se, že kameníci pokládaly kvádry tak, že když byl přísun malých, „jeli“ malé, když byli k dispozici velké, pokládali velké. Některé i na výšku. Kvádry se vytahovaly nahoru pomocí žentourů a kladkostrojů. Do kvádru se vytesaly dírky (ještě jsou na některých kvádrech vidět) a do nich se zasekla ramena rozměrných kleští. Nazývaly se krepny. Nestavělo se zvenku, ale s velkou pravděpodobností zevnitř. Uvnitř se také lépe mohlo ukotvit štenýřové lešení a bylo to bezpečnější.
Zdivem zevnitř byly kameny z lomu, asi mírně opracované, vnější strana byla pečlivě pokládána otesanými kvádry. Stavební kámen se těžil v městském lomu poblíž vesnice Ohrazení u Ledenic. Na místě se částečně otesával a poté se vozil do města. Vozili ho v rámci roboty lidi z vesnic, které patřily k městu. Pomáhalo také město Lišov. Purkmistra a rada města poslali městu Lišov žádost: dokavaď dobré časy jsou, aby jim sousedsky pomohli některou fůrou, neb se jim jinak odmění a odplatit chceme. Vám dobře a šťastně míti vinšují purkmistr a rada města Budějovic Českých.
Ptal jsem se znalce krajiny v okolí Ohrazení a Ohrazeníčka (dříve České Ohrazení a Německé Ohrazení) jestli tam ještě lom je, že bych se tam zajel podívat. Tak prostor je tam, ale už to nevypadá jako lom a není možné ho v porostu najít. Ví, kde je, musel by mě k tomu lomu zavést. Navíc tam podle něho nic není.
Kamenickou huť řídil za stavitele Itala Vincence Vogarelliho (to byl třetí a konečný stavitel věže) český mistr Tomáš Jarolím. Podle zjištění Daniela Kováře a Pavla Koblasy Vincenc Vogarelli patrně ostrými slovy na Tomáše Jarolíma zaútočil a vmetl mu do tváře, že svou kamenickou prací způsobuje přílišný nepořádek na hřbitově kolem staveniště a brání plynulému průběhu pohřbů. Jarolím to považoval za urážku a na Vogarelliho si stěžoval na radnici. Spor řešila městská rada v lednu 1575
Radní museli rozvaděné mistry dávat dohromady. Vyslechli obě strany a vyřešili to tím, že přidali Jarolímovi na platu 15 kop míšeňských grošů a Vogarelli se mu musel omluvit, a navíc kamenického mistra udobřit pintou vína.
