DRBNA HISTORIČKA: Na Pražské měli zázemí vojáci. Nedaleko bylo také několik hostinců
Jan Schinko připravil další díl Drbny historičky. Tentokrát se rozepsal mimo jiné o areálu, který v minulosti složil vojákům. Na Pražské třídě byl ale také hostinec. Ten krátce vlastnil také Český akciový pivovar.
Na pohlednici Pražské přibližně od Trojické směrem k zastávce Staré město a kolem kasáren vpravo jde středem vozovky skupina pravděpodobně mladíků rekrutů. Minula hostinec U Fošumů, hostinec U Piluchů a k hostinci U Kocmoudů u zastávky se ani nedostala, spolkla je brána kasáren. Odvedenci ještě nevěděli, co je čeká. Jsou-li to skutečně rekruti, tak v této fázi pochodu u kasáren je bujará nálada nějak přešla.
Kasárny byly postaveny pro dělostřelce v letech 1894 a 1895 podle projektu městského stavebního úřadu. Na Pražské stojí jen jednopatrový objekt pro mužstvo, kanceláře praporu a roty, zbroj-skladu a jistě i něco jako PVS-ka (za socialismu politicko výchovná světnice, ve které se mimo jiné provádělo PŠM, politické školení mužstva). Objekt však mohl být vzhledem k významu Pražské silnice vyšší. Třeba kasárny v dnešní Žižkově třídě výtvarně zhodnotily Radeckého, později Sokolskou třídu. Za rohem na Pražské stojí výpravná štábní budova s hodinovou věží.
Kasárny stavěla stavební firma Josefa Hauptvogela. Původní název dělostřeleckých kasáren byl „Kasárny arcivévody Viléma“. Pískové reliéfy s městskými znaky nad hlavní římsou budovy mužstva navrhl Richard Kristinus. Součástí rozlehlého areálu až k Jírovcově ulici byly dílny, stáje pro koně a jízdárny letní a zimní. Léta také jezdecká škola. Za socialismu to byly kasárny Julia Fučíka. Vojsko opustilo areál v roce 1990.
V části na rohu Pražské se zařídilo České reálné gymnázium.
V roce 1994 se do kasáren přestěhoval z Haškovy ulice Hasičský záchranný sbor. V předstihu byl celostátně zrušen termín „požárníci“ a z toho odvezené názvy požární zbrojnice, požární útvary apod. z 50. let 20. století. (Do uvolněných prostor v Haškově ulici se nastěhovala městská policie a Lesy a rybníky města.)
S dělostřeleckými kasárnami nepřímo nebo vlastně přímo souvisí název hostince U Kanónu na rohu Trojické. Název U Kanónu se však objevil až kolem roku 1930. Vojáci hostinec jistě navštěvovali, ale z hlediska strategie byl pro mužstvo vhodnější hostinec někde stranou, než zrovna na ráně před kasárnami a lampasáky.
Hostinec se původně od roku 1895 jmenoval U Fošumů. Tomáš Fošum byl hostinským do roku 1898, kdy hospodu převzal Robert Holomoucký. Název U Fošumů se udržel léta proto, že Tomáš Fošum měl v domě do Pražské koloniál. Dům Fošumů s hostincem byl vydražen v roce 1907. Areál vydražil Český akciový pivovar za 35 000 K a hned za rok dům zase prodal Řežábkům za 42 000 K (rychlý zisk 8 000 K). Fošumům byl také vydražen mlýn v Římově.
Na snímku v pátém domě zleva býval hostinec u Piluchů, později U Brabenců. Na konečné tramvají byl hostinec U Zastávky. Zastávka plzeňské dráhy byla výhodná pro mužstvo v případě, že voják neměl vycházkovou knížku. Vojenská lítačka se pohybovala v hale na hlavním nádraží. Zapomnělo se na kapitána dělostřelců Brožka, který bydlel na Palackého náměstí. Není to doloženo, asi budějovický vtip, v případě, že manžel na Vánoce neuměl zabít kapra, poslala ho manželka na Palačák ke kapitánu Brožkovi.
