DRBNA HISTORIČKA: Muž, který nařídil demolici synagogy, prchal z města

Hlavním motivem na snímku je novogotická synagoga z roku 1888 v Gerstnerově ulici, která vede směrem k mostu přes Malši v Biskupské. Vlevo stojí justiční palác z roku 1903 a za synagogou vpravo je vidět část okresního domu z roku 1902 (od roku 1949 KNV, dnes část krajského úřadu). Atraktivní prostor pro synagogu prodala radnice židovské obci v roce 1885. Původně v letech kolem roku 1850 zde pro město připravili městští stavitelé Josef Bednařík a Josef Sandner studii na výstavbu nového města. Zde podle nákresu mělo být čtvercové náměstí, přičemž z každého rohu vedly v pravých úhlech dvě ulice. Radnice to však nedotáhla do konce.

Synagogu projektovat Max Fleischer z Vídně. Kapacita synagogy byla 500 lidí. Na to, že ve městě měla židovská obec asi 1200 členů a modlitebnu v Biskupské (v roce 1945 se jich vrátilo u koncentračních táborů jen 28) měla synagoga nebývalé rozměry a hlavně to byla výtvarně hodnotná architektura. V jiných městech na jihu Čech např. v Jindřichově Hradce a Písku, kde synagogy zůstaly a ne tak výpravné, třeba bez štíhlých novogotických věží, jsou tyto památkami. V některých menších městech se synagogy zbořily až po roce 1970, když se léta neudržovaly.

Synagogu přikázal zlikvidovat komisař města Friedrich David. Co se mu odehrávalo v hlavě, těžko říci, ale je to příklad politického kotrmelce. Narodil se 23. června 1900, bydlel v Husově ulici a podle Jihočeských listů ze dne 19. července 1938 byla jeho matka úplná Češka a otec také, jenž pracoval ve firmě Bratří Zátkové. Syn se původně jmenoval Bedřich, druhý syn Josef býval zástupcem pojišťovny a v roce 1938 neznámého zaměstnání. Oba vstoupili do SdP (Sudetendeutsche Partei).

Bedřich, to již jako Friedrich, byl za SdP zvolen do městského zastupitelstva a městské rady, přičemž v té době před rokem 1937 žilo ve městě jen něco přes 17 % Němců. Zřejmě byl partají SdP, která se scházela v Německém domě, někdy tam přijel i Eichman nebo Henlein, na komisaře města připravován. Také hned na začátku německé okupace 15. března 1939 byl komisařem města neprodleně jmenován.

Postup měl rychlý. Z úředníka účtárny přes ředitele německé tiskárny Moldavia a SdP až na vládce města. Zemřel 5. května 1945. Okolo jeho smrti jsou nejasnosti. Hovorově a podle kusých zpráv místních listů prchal David z radnice 5. května 1945 z města. Na Sadech zastavil, lidi ho poznali, obstoupili ho a on zatížen černým svědomím se zastřelil. Dohady se lišily v tom, že ho někdo mohl zastřelit. Jeho synovi Fritzovi bylo 10 let a později poskytl rozhovor, jak to bylo podle něj.

David toho dne 5. května 1945 jel služebně z radnice do Besedy na jednání s českými zástupci, což logiku mělo. Kdyby prchal, jel by Divadelní a Lineckou. Zastavil Na Sadech před Besedou, kde už o něm věděli a čekali. Následovala mela a teď se neví ten okamžik. Podle Fritze Davida ho někdo postřelil. Byl odvezen do nemocnice, kde zemřel. Friedrich David značně poškodil město technicky i morálně. Likvidoval iniciativně také vše české, co mohl (sochy, památníky, názvy, spolky, kulturu). Připomíná se k historii synagogy.