DRBNA HISTORIČKA: S vyřešením rafinované loupeže pomáhali strážníkům hypnotizér i jasnovidka
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii českobudějovického paláce pro německý peněžní ústav Spar und Worschussverein Biene, kterému zdejší obyvatelé neřekli jinak než Včela. Přečtěte si, jak palác tuto do dnešních dní přetrvávající přezdívku získal a jakým netradičním způsobem se v roce 1922 pokusili policisté dopadnout zloděje, kteří si z paláce odnesli lup v hodnotě čtvrt milionu korun.
V roce 1896 postavil na rohu náměstí a Vídeňské ulice zdejší stavitel Josef Priesel na místě původního renesančního domu palác pro německý peněžní ústav Spar und Worschussverein Biene. Ve městě vždy Včela, k čemuž přispěl reliéf včely na průčelí do náměstí. Symbol spoření je vyveden v podobě úlu a pilných včeliček nad podloubím. V patře bývala léta známá kavárna Centrál s výhledem na náměstí. Hosté Němci i poměrně dost Čechů. V traktu do Vídeňské (dnes ulice Karla IV.) sídlila řada obchodů. Mezi jinými oblíbené lahůdkářství U Schinků, za socialismu U Raka.
Projekt Včely vypracoval Paul Brang z Vídně, který často ve města pobýval (stavěl okresní dům a hrobku Hardtmuthů na hřbitově v Mladém). Včela má tak zvláštní střih vídeňské novorenesance s prvky secese. Může se připomenout, že část odborníků na architekturu kritizovala palác, že je příliš vysoký, a i podloubí je převýšené. S podtextem – jestli nebyl předchozí dům lepší. Ale zesnulý okresní konzervátor a předseda Klubu přátel města Karel Kakuška uváděl, že Budějovice, chtěje být velkoměstem, se takto pro Včelu rozhodli a Vídeňská ulice se Včelou byla jediná třída v tomto směru. (Litoval ve Vídeňské jen ztráty podloubí kvůli domu Baťů.)
V roce 1922 byla Včela vykradena. František Rada popisuje v publikaci „Když se psalo T.G.M.“, že místní senzací byla velká, rafinovaně provedená krádež v německé zastavárně Úvěrního a zástavního spolku Biene, česky Včela, na rohu náměstí a dnešní třídy T. G. Masaryka. Lupiči se patrně večer nechali v budově zavřít a v noci „pracovali“. Téměř půlmetrovým otvorem se probourali k pokladnám, otevřeli je a odnesli šperky, zlaté předměty a peníze v hodnotě přes čtvrt milionu korun.
Policie neúnavně pátrala bez výsledku. Na jmenovité udání, že pachatelé jsou dva a pobývají ve Vídni, jela policie do Vídně, ale uvedení pachatelé měli alibi, poněvadž seděli ve Vídně ve vězení. Naopak byl zatčen ten, co to udal. Policie se pokoušela využít hypnotizéra a jasnovidku, ale marně. Nakonec vídeňská policie našla jistého mechanika Haase, který se k loupeži přiznal, avšak neuvedl spolupachatele a tvrdil, že celý lup utratil během tří neděl sám. Nevěrohodné, ale víc nic.
Úvěrní a zástavní spolek Včela se po vykradení pokladen nevzpamatoval. Palác převzal v roce 1923 německý spolek Bund der Deutschen in Böhmen. Na fasádě zůstala včela a přibyl monogram BdD. Za socialismu po mnoha letech (asi kolem 1975) byly logo BdD a letopočet 1896 zamazány. Spolku BdD se však v novém Československu nedařilo, byl ještě toho roku dán do likvidace. Celá historie německé zastavárny se soudně uzavřela dne 21. října 1924, do kteréhož dne si mohly strany mající zde zástavy tyto vybrat. Zástavy, které se nevybraly, byly později prodány v dražbě. Ve městě byla tou dobou v provozu velká česká zastavárna (sídlila napřed v Krajinské, pak v Široké) a další menší, takže jak se hovorově neslo, nic se nestalo, město přišlo jenom o jeden „frc“.
