DRBNA HISTORIČKA: Požár z roku 1868 proměnil centrum Budějovic k nepoznání
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k jednomu z největších požárů v dějinách Českých Budějovic. V srpnu 1868 zachvátil plameny hotel U Zlatého slunce i desítky dalších domů v centru města. Jak oheň vznikl? Proč selhala budějovická stříkačka? A jak proměnil požár podobu Velkého náměstí?
Dne 15. srpna 1868 po 11. hodině dopolední chytla v jednom domě na Linecké silnici (na pozdějším Wilsonově náměstí) fermež a téhož dne vyhořel původní pozdně gotický a renesanční hotel U Zlatého slunce Karla Čertíka. Oheň zachvátil několik domů vedle sebe na jižní straně náměstí od staré pošty na rohu Biskupské směrem ke Slunci a další dva domy. Byl to jeden z největších požárů ve městě. Bylo delší dobu sucho a střešní šindele byly vysušené.
Podle listu Budivoj ze dne 18. srpna 1868 se oheň vzňal ve dvoře truhláře p. Kabáta na Linecké silnici. Oheň vznikl tím, že se v objektu převařoval firnis (fermež, lak). Dle listu Budivoj: „V okamžiku byla celá stodola v plamenech a než se přiloudal zdejší hasičský sbor, lehly popelem dům p. Kabátův a sousední domy.“ Přijely se stříkačkami hasičské sbory ze širšího okolí, až knížecí a městský z Krumlova. List Budivoj tvrdě označil stříkačku zdejších hasičů: „Jako obvykle se osvědčila co by staré harampádí.“ Naopak chválil knížecí stříkačku.
Na neštěstí vál jihovýchodní vítr, který zanesl oharky přes Malši, Alej vzdechů a Velký pivovar (ten se ubránil) do Široké ulice, do severní části Biskupské a na jižní stranu náměstí od Staré pošty k Rozumově domu. Vyhořelo celkem 34 domů.
Majitel hotelu U Zlatého slunce a domu vedle (stará čp. 370 a 371 na Velkém náměstí), Karel Čertík, dříve sládek v Nových Hradech, oba domy nechal přestavět a zvýšit o dvě patra. U Slunce se zachovalo renesanční jádro s trámovým stropem, později restaurace zvaná Paluba. V tom čase byl v nájmu hostinský Vojtěch Karbus. Karel Čertík zemřel po dlouhé trapné nemoci v červenci 1896 v 75 letech. Bude uložen v rodinné hrobce na Hosíně.
Byl členem městského zastupitelstva, majitel realit, zakládajícím členem Sokola, Besedy i české Záložny českobudějovické. Okázalosti však nikdy nevyhledával. Hotel U Zlatého slunce převzal jeho syn stejného jména – Karel Čertík.
V domě U Zlatého slunce, 14 let před požárem v roce 1868, se dne 25. května 1854 narodil básník, spisovatel a překladatel z francouzštiny, a také poslanec zemského sněmu Otakar Mokrý. U nás také vystudoval české gymnázium a v Praze práva. Potom se usadil ve Vodňanech jako notář. Z Vodňan pocházeli jeho rodiče.
Ve Vodňanech patřil ke známému vodňanskému kulturnímu trojlístku Julius Zeyer – Otakar Mokrý – František Herites. Patří však k rodákům budějovickým, byť spíše náhodou, poněvadž ve Slunci meškali v té době jeho rodiče, otec jako notář.
V roce 1875 byl postaven nový hotel U Zlatého slunce, v němž v nájmu převzal provoz p. Uhl, bývalý hostinský U Černého orla v Jindřichově Hradci. Hostinec hotelu U Zlatého slunce dal pan Čertík přestavět a vně i uvnitř co nejluxusněji zaříditi. K přenocování a ubytování je zařízeno 44 pokojů. Zvláště v 1. a 2. patře do náměstí jsou tak elegantně a pohodlně zařízeny, jak je nacházíme v prvotřídních hotelích hlavních měst. Na nádvoří jsou rozsáhlé a zdravé stáje. Pana Uhla předchází z Jindřichova Hradce velmi pochvalná pověst.
Velký požár 1868 způsobil vedle velkých škod také to, že obnovené domy se zvýšily o dvě patra v duchu 70. let 19. století. V Praze se stavěly domy pětipatrové. Budějovice tak mají pohledově různé strany náměstí – barokní (radnice), renesanční (severní), secesní (U tří kohoutů), klasicistní a i kubistickou (Slunce). Jan Neruda to přehlédl a přirovnal město k italské Florencii.
