DRBNA HISTORIČKA: Od piva k učebnicím. Dům U Města Prahy prošel již mnoha změnami

Foto zachycuje pohled ze Senovážného do Žižkovy třídy (tehdy Schmerlingovy), přičemž vlevo je blok domů ze Senovážného v půdorysu zalomen do Žižkova, kde v nárožním patrovém domě býval hostinec U Města Prahy. V tom čase platil zákaz stavebního úřadu stavět na předměstích přízemní domy. (Na pohled se to projevilo tak např. v ulicích jako Pražská, Rudolfovská, Linecká, též Senovážné, že se střídaly starší přízemní domy s novými patrovými.)

V neděli dne 3. října 1875 otevřel zde v domě na Dobytčím trhu hostinec U Města Prahy, nově elegantně zařízený, hostinský Jan Svidenský. Převzal v domě starší hostinec U Rödlinků. Shodou okolností se v tomto prostoru konal roku 1874 naposled dobytčí trh. Radnice přemístila dobytčí trhy k plynárně. Léta ještě setrvával název Na Starém dobytčím trhu, kdy měl hostinec další hostinský Alois Lekeš. Termín „dobytčí trh“ byl k městské zástavbě, kde opodál stála městská nemocnice, pro okolí nešikovný, ne-li urážlivý, čímž se volně sám od sebe ustálil název Senovážné náměstí, vztahující se k mostní váze a domku vážného. Městská váha byla v roce 1930 přeložena na Novohradskou, roh Kasárenské.

Nejstarší zpráva o hostinci v domě později nazvaném U Města Prahy je z roku 1869. Tenkrát se zde v sobotu 6. února 1869 od 7. hodiny večerní odbýval taneční vínek v hostinci „U Stockých na Dobytčím trhu“. O vybranou hudbu, dobrá jídla a nápoje se staral František Rödlink.

Dům U Města Prahy koupila v roce 1881 městská rada a předělala jej pro potřeby německé obecné školy. Tím zanikl název U Města Prahy na Senovážném. Objevil se přeneseně ve Vídeňské (Karla IV.), kde vznikla restaurace a kavárna U Města Prahy. V roce 1899 byla v domě na Senovážném zařízena obecní kuchyně. Místo německé obecné školy se zde usadila německá obchodní škola.

V roce 1902 měla obec z tohoto městského domu tyto příjmy: za byt bratří Sternů 900 K, za byt ředitele Patzelta 520 K, německá obchodní škola neplatila nic, Ludwig Hansen za zahradu 50 K a obchodník R. Merz za skladiště 200 K. Odstěhoval se obchodník Bedřich Schladnich, který platil nájem 280 zl.

Po roce 1918 zde sídlily české obecné školy živnostenské a do domu se také vešel Státní pozemkový úřad. V roce 1929, za velkých lednových mrazů, se ve dvorním traktu v živnostenské škole otevřela pro chudé ohřívárna. Uzavřela se 28. února s tím, že mrazy povolí, ale nepovolily, tak se zase otevřela (bylo až -42,2 °C).

V čase 1. světové války sídlil zde c. k. moučný úřad, který přiděloval mouku a máslo na lístky vydané na radnici. Roku 1919 už za Československa byla v domě zřízena rozdělovna masa členům městské aprovizace. Vydávalo se po předložení nákupního lístku pro jednu rodinu jedna krabice. Potom v roce 1923 kancelář a čítárna Národní jednoty Pošumavské. Za německé okupace byl v domě zřízen úřad, který měl oddělení „Kartotéka nosnic“, kde museli obyvatelé města nahlásit, kolik mají nosnic k povinné dodávce vajec pro erár.

Název pro hostinec „U Města Prahy“ zanikl i ve Vídeňské ulici, ale objevil se už před rokem 1900 na hostinci v Kostelní ulici na rohu Pekárenské, staré čp. 647/32, který tehdy převzal Matěj Mareš. Názvy se časově překrývaly, avšak našinec pivař se v tom vyznal. Hostinec U Města Prahy v Kostelní se později nazýval U Vrbů.

V nové době bylo v domě zařízeno dopravní učiliště. Potom střední školy (VOŠ, SPŠ) dopravní, technická, automobilní i cestovního ruchu.