DRBNA HISTORIČKA: Lannovka byla výkladní skříní moderních Budějovic
Lannova třída dnes patří k nejrušnějším ulicím v Českých Budějovicích. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná proměny ulice od první republiky přes válečné události až po vznik kina Čas nebo legendárního Vatikánu.
Foto představuje Lannovu ulici kolem Jirsíkova národního domu směrem k Jeronýmově ulici, na jejímž rohu stojí německá reálka s věží nad kaplí. Snímek je pořízen asi v roce 1930 nebo později, a to odhadem podle mladých stromků podél Lannovky. V únoru 1929 za mrazu −42,2 °C totiž značně promrzla v Lannovce alej kaštanů, které musely být odstraněny, a městská rada nechala vysázet nové aleje. Jezdilo se do roku 1939 vlevo, jak naznačují automobily.
V propagačních materiálech, turistických průvodcích, guidech, bedekrech, reklamách, publikacích cestovního ruchu apod. se Lannovka prakticky nevyskytuje. Nejsou v nich nabídky: Navštivte Lannovku! Nemáme lanovku, ale máme Lannovku! Všude se ukazuje skoro čtvercové náměstí, podloubí, Černá věž, Samson atd. Ono to jisté opodstatnění má. Sotva by šli na Lannovku třeba Japonci s fotoaparáty a kamerami. Takových „Lannovek“ mají doma kvanta. Ale jeden našinec, žijící léta v Austrálii, jistě i jiní rodáci ze světa, přijel do svého rodiště a na Lannovku se šel podívat. Lannovka je prostě jiná.
Význam Lannovky rychle rostl po postavení nového nádraží v roce 1908. Jen se jí vyhnuly tramvaje, které byly vedeny od nádraží na druhou stranu do Žižkovy ulice. Na snímku v pozadí ovládá prostor věž německé reálky. Na konci války, v březnu 1945, poškodily reálku bomby, zejména v traktu v Jeronýmově ulici. Část do Lannovky byla relativně v pořádku, podle pamětníků bylo v přízemí ubytováno vojsko Rudé armády, ale později komise určila celý areál německé školy srovnat se zemí. Na tom místě je dnes parkoviště Prioru.
Lannovku výtvarně zhodnotil Jirsíkův národní dům, postavený nákladem katolické tělocvičné jednoty Orel. Představenstvo Orla položilo základní kámen 2. dubna 1928 a již dne 28. října byl dům vysvěcen. Jde o zajímavou stavbu podle projektu Antonína Procházky z doby mezi stylem art deco a blížícím se hranatým slohem.
V domě byla zařízena restaurace s terasou ve 3. poschodí, tělocvična a biograf Elekta. Hlavně zde sídlily katolické instituce a kanceláře lidové strany. Asi hned od začátku někdo zvenčí řekl jadrně, že to v domě vypadá jako ve Vatikánu. Název se okamžitě po městě ujal. Dodnes je slyšet Vatikán. Za socialismu se restaurace jmenovala Dukla, ale bylo to marné.
V roce 1947 vzniklo v biografu Elekta po pražském vzoru kino aktualit Čas. Elekta byla v září 1948 přejmenována na kino Jas. Čas hrál denně nepřetržitě od 10.30 do 17 hodin. Hodně času v Času zabraly politické zprávy a plnění úkolů pětiletek, ale část patřila sportu. Divák mohl vidět, jak běžel Zátopek, a ke konci se promítaly grotesky. Zprvu ještě Pepek námořník, Laurel a Hardy, Pérák aj., než zasáhla cenzura.
V restauraci Vatikán se mimo jiné scházely i vlivné politické osobnosti. Předem projednávaly, co bude a jak se bude hlasovat. To vypadá dost nedemokraticky, ale někdy zde dva přítomní poslanci, jinak stálí hosté, plánovali dobré investice v kraji. To bylo za 3. republiky (tj. do roku 1948). Šumava se musí nutně propojit s ostatním jihem Čech. Navrhli Šumavskou magistrálu procházející až do okresů Klatovy a Domažlice, i když tam to ještě nebylo projednáno.
Po pravé straně v linii vysokých domů stojí jeden jednopatrový. Bývala tam v době pořízení snímku restaurace U Hiemerů, později jídelna JČE. Lannovka kromě nařízeného vpádu Prioru ustála řadu politických režimů, přičemž se pořád vylepšovala.
Lannovka se asi nedostane do bedekrů cestovního ruchu. Z hlediska památek (gotika, renesance, baroko) na to nemá. Ale jak jde čas, je možné, že i Prior bude jednou památkou na svou budějovickou dobu.
