V play-off člověk nezná kamaráda, říká před čtvrtfinále Milan Doudera

Jaké byly vaše myšlenky, když jste se dozvěděl, že ve čtvrtfinále jdeme na Třinec?
Byl jsem hlavně rád, že jsme postoupili přes Vary. Jsme strašně rádi, že jsme nemuseli hrát další zápasy, že jsme sérii vyhráli v nejkratším možném termínu. Teď zregenerujeme, i si hlavou trochu odpočineme od zimáku, budeme mít pak pár tréninků a dobře se nachystáme. Máme čas se pořádně připravit na dalšího soupeře. Člověk si soupeře nevybírá, vyšlo to zrovna na Třinec. Strávil jsem tam podstatnou část své kariéry, mám na to hezké vzpomínky a bude to pro mě velká výzva. S Třincem jsme dokázali hrát v sezóně dobré zápasy.

Jak jste řekl, soupeře si sice nevybíráme, ale není to ironie, že vás hned v prvním play-off po odchodu z Třince osud pošle proti bývalému klubu?
Je pravda, že jsem se tomu trochu zasmál, jako kdyby ten nahoře chtěl, aby to takhle dopadlo. V Třinci to znám, doufám, že pomůžu týmu i předáním zkušeností nebo poznatků, které jsem nastřádal v týmu Třince.

Chystáte se na týmových poradách přidat k dobru pár rad, jak na ně?
Takhle asi úplně ne, myslím, že trenéři moc dobře vědí, jak tým připravit. Navíc je za ty léta Třinec svou hrou v play-off známý a celá extraliga ví, co je potřeba, aby se povedlo přes Třinec postoupit. I když, vlastně neví, když se Třinec v minulých letech nepodařilo nikomu vyřadit (úsměv). Ale všichni je mají načtené a vědí, co by na ně mohlo platit. Hrajou víceméně furt stejně.

Už jste si s bývalými spoluhráči vyměnil nějaké zprávy?
S klukama vůbec. S pár známými z Třince mimo hokej jsem si ale psal. V play-off člověk nezná kamaráda, ani by mě tak nenapadlo si s klukama psát. Vyšlo to tak, že nyní budeme čtrnáct dní bojovat proti sobě a pak zase můžeme být kamarádi.

Plánujete vypsat nějakou speciální motivaci do motorácké kabiny?
No jasně! Vypíšu zase nějaké peníze. V sezóně jsem tedy dosud platil jenom jednou, protože jsme proti Třinci vyhráli jeden ze čtyř zápasů. Budu jedině rád, když se to nyní podaří a ty peníze do kasy za postup rád dám.

Sice jen jedna výhra ze čtyř zápasů, ale všechny byly napínavé. Co to napovídá o nadcházející sérii?
Bude to zase vyrovnaná série. V zápasech, které jsme prohráli, rozhodovaly přesilovky. Třeba druhý zápas u nich jsme měli výborně rozehraný, ale nakonec jsme ho ztratili i kvůli hloupým faulům. Budeme si na to muset dát pozor, v přesilovkách jsou hodně silní a dokážou v nich zápasy rozhodovat.

Jasně, jste profesionál, ale i tak, po devíti letech v třineckém dresu pro vás musela být střetnutí s Oceláři zvláštní, nebo ne?
To asi ten první v Třinci, v nové hale jsem byl jako soupeř tehdy poprvé. Samozřejmě, mám tam spoustu známých a kamarádů, ale další zápasy už jsem bral jako každý jiný.

Když se podíváte na letošní Třinec, je to v něčem jiný tým, než jakým byl v minulých letech?
Těžko soudit, kolikrát může být ten projev v základní části malinko jiný, než pak v play-off. Myslím, že se v play-off vrátí k osvědčenému stylu, co jim tam léta funguje, tedy zajištěná obrana a schopnost udeřit ze smrtících protiútoků. A k tomu výborné přesilovky, kterými si pomáhají celou sezónu.

V předkole proti Energii se tým musel vypořádat i s absencemi hráčů kvůli disciplinárním trestům a dlouhými přesilovkami soupeře po trestech do konce zápasu.
Je to opakující se jev, není to pro nás samozřejmě dobré. Jsme rádi, že jsme dlouhá oslabení ubránili, že jsme i bez chybějících kluků utkání zvládli, ale do budoucna v tomto nemůžeme pokračovat a určitě si k tomu něco řekneme, že hlavně musíme hrát v pěti.

Co za popíchnutí si v kabině vyslechl třeba Jan Ordoš, který odehrál proti Varům vlastně jen pár střídání a pak už na vás jen koukal z tribuny?
Třeba já jsem si z něj dělal legraci, že aspoň může koukat na fotbal Sparty s Liverpoolem (úsměv).