Blackout: Sci-fi nebo reálná hrozba moderního světa? Jsou lidé připraveni na nouzové přežití?
Jen několikaminutový výpadek elektřiny mnohdy znamená v civilizovaném světě velký problém. Představte si, že elektřina vypadne na hodiny nebo dny. Navíc na celém území České republiky. Co všechno může takzvaný blackout způsobit? A jsou na něj lidé vůbec připraveni?
Blackout je porucha, při které je přerušená dodávka elektrické energie na velké části České republiky nebo po celém jejím území. Může mít ale zásah i na okolní státy, které jsou vzájemně propojeny elektrizační soustavou. Tento výpadek může trvat několik hodin, ale i dní. Co všechno může blackout způsobit?
„V případě, že taková situace nastane, přestanou jako první fungovat všechny elektrické spotřebiče, které nemají záložní zdroj,“ popisuje Marta Spálenková z Oddělení krizového řízení Jihočeského kraje. Nepůjde ale ani běžné osvětlení v domácnostech, veřejných budovách nebo pouliční lampy, zapomenout také můžeme na semafory nebo bankomaty. Nebude možné nakupovat v obchodech, kde k prodeji snímají čárové kódy potravin, nezaplatíme samozřejmě ani platební kartou. Do aut nenatankujeme a nesvezeme se ani městskou hromadnou dopravou, která je závislá na dodávkách elektrického proudu.
V druhé fázi výpadku začne docházet k problémům s dodávkou pitné vody, plynu a tepla, ale i dat. Rozloučit se tak budeme muset i s internetem. Během několika desítek hodin začne selhávat zásobování potravinami a léky, komunikace, a tím i přístup k ověřeným informacím.
Lidé by měli být připraveni na nouzové přežití
Možná vám otázka, jak se o blackoutu lidé dozví, přijde zbytečná. Nepůjde přeci nic. Ale jak doopravdy zjistíme, že je to dlouhodobá a velkoplošná porucha? „Z hromadných sdělovacích prostředků můžeme počítat pouze s regionálními rádii, a to za předpokladu, že se podaří udržet v provozu vysílače. Z tohoto důvodu jsme také zjišťovali, zda mají lidé přijímače nezávislé na elektrické energii. Rádia na baterie, autorádia. Nejjistějším místem pro získávání informací jsou ale obecní úřady a jimi zřizovaná informační místa v městech a obcích, a složky integrovaného záchranného systému. Velmi významnou roli by hrálo také předávání informací mezi sousedy, příbuznými a známými,“ popisuje Spálenková.
V momentě, kdy jsme si jistí, že jde o blackout, je velmi důležité jako první odpojit všechna elektrická zařízení ze sítě, aby při obnovení elektřiny nedošlo k opětovnému výpadku kvůli přetížení. Zapnutá by podle Marty Spálenkové měla zůstat jen rádia.
Lidé by měli být připraveni alespoň na nouzové přežití. „Jedná se především o pitnou vodu, bez které člověk vydrží jeden až dva dny, základní trvanlivé potraviny, které nemusíme skladovat v chladu nebo je tepelně upravovat, na alespoň dva až pět dní, rádio nebo autorádio na baterie, případně si předem ujasnit, kde by byly informace od obecních úřadů poskytovány. Zvláště důležité je se připravit v případě, že v domácnosti žije zdravotně postižený člověk se speciálními požadavky,“ popisuje základní kroky Spálenková.
Při veřejném průzkumu, který probíhal v prosinci loňského roku, bylo zjištěno, že celých sedmdesát procent lidí nemá zásobu pitné vody na dobu delší než dva dny. Třicet procent pak nemá k dispozici hotové peníze a 35 procent nemá ani rádio na baterie ani autorádio.
Je vůbec blackout reálnou hrozbou?
Blackout se možná zdá spíš dobrým námětem na hollywoodský film. Pravdou ale je, že v dnešní době, kdy je společnost do značné míry závislá na elektřině, jde o reálnou hrozbu. „Nemůžeme stoprocentně vyloučit, že taková situace nikdy nenastane. Samozřejmě je vyvíjena maximální snaha tomu zabránit, ale spoléhat na to nelze. Je lepší být připraven než být překvapen,“ uzavírá vedoucí oddělení krizového řízení Spálenková.
