Čt 13. 8. 2026Alena
Kultura

Mělké vody Františka Hodonského jsou od pátku k vidění v Galerii Mariánská

RRedakce3 minuty čtení5. 10. 2016, 16:46
František Hodonský
František Hodonský

Retrospektivní výstava Františka Hodonského z let 1964 až 2016 představuje reprezentativní výběr z malířského, grafického a sochařského díla tohoto malíře. Mělké vody v budějcké Galerii Mariánská prezentují vývoj tvorby Františka Hodonského od raných šedesátých let až do současnosti. Expozice tohoto klasika české moderní krajinomalby vznikla díky zápůjčkám ze státních i soukromých sbírek

František Hodonský v roce 1969 dokončil Akademii výtvarných umění v Praze a našel tak své celoživotní téma v přírodě. Námětem jeho maleb se stalo hledání tvaru v krajině, podobně jako u jeho předchůdce a inspirativního vzoru Josefa Šímy.

Výtvarník Hodonský na sebe výrazně upozornil v osmdesátých letech hutnými malbami, v nichž zaznamenával tvarosloví krajiny rodné jižní Moravy, především oblasti lužních lesů. Společně s Ivanem Ouhelem a Michalem Ranným se stali ve své generaci nejvýznamnějšími představiteli moderní abstrahované krajinomalby.

Obrazy z osmdesátých let jsou záznamem citových prožitků z vycházek do krajiny. František Hodonský své vjemy zanáší tuší, pastelem nebo akvarelem do svého skicáku a poté malířsky zpracovává. Malíř je přesvědčen, že jedině přetavením silného emotivního vjemu do výtvarného jazyka může dosáhnout autentického vyjádření. Autor zastává názor, že obraz je záležitostí svědomí.

V devadesátých letech, kdy František Hodonský působil jako profesor Ateliéru krajinářské a figurální malby na pražské Akademii výtvarných umění, se jeho malířské dílo stávalo sofistikovanějším. Umělec zkoušel nové výrazové formy, používal geometrické členění plochy, odvážil se spojovat plátna různých formátů přes sebe a další. Zároveň rozvíjel své grafické dílo, a to především v technice dřevořezu. Zde od rytých linií postupně přecházel k novátorskému odebírání hmoty z desky sochařským způsobem. Tradičně používané dřevěné štočky začal postupně nahrazovat prkny, laťovkami a dřevotřískami, které mu umožňovaly robustnější zacházení s materiálem, což si ověřil již při tvorbě dřevěných plastik v osmdesátých letech.

Tento dosud neukončený experiment přinesl zcela osobitou techniku na pomezí malby a grafiky. Při tomto druhu práce se nejvýrazněji projevuje umělcovo koloristické cítění, které bývá při malbě záměrně potlačováno. Autor o tomto svém objevu mluví jako o smíření mezi malbou a grafikou. Podobně jako Vladimír Boudník či Alena Kučerová, považuje Hodonský své tiskové matrice za svébytná umělecká díla, která výtvarně obstojí sama o sobě. Matrice jsou haptickými reliéfními objekty.

V roce 2008 byl výběr z Hodonského matric prezentován na Mezinárodním trienále současného umění v pražské Národní galerii. Tato instituce při té příležitosti zařadila osm z vystavených děl do svých sbírek. Dalšího významného uznání se autorově grafické tvorbě dostalo v roce 2011, kdy byl vyhlášen laureátem Ceny Vladimíra Boudníka za rok 2010. Toto nejvyšší české ocenění v oblasti umělecké grafiky potvrdilo předchozí ceny, které obdržel při jednotlivých ročnících soutěže Grafika roku.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Mrtvý bobr zastavil přívoz ve Frymburku. Zvíře se zachytilo v lodním šroubuSpolečnost

Mrtvý bobr zastavil přívoz ve Frymburku. Zvíře se zachytilo v lodním šroubu

Překvapivý problém dnes zkomplikoval provoz přívozu ve Frymburku. Plavidlo zůstalo stát v přístavu a bylo potřeba zjistit, co jeho další plavbě brání. Na místo proto vyrazili potápěči, kteří zkontrolovali lodní šroub. To, co pod hladinou objevili, ale rozhodně nečekali.

Každé dítě potřebuje dostat příležitost zazářitSpolečnost

Každé dítě potřebuje dostat příležitost zazářit

V Rožnově v Českých Budějovicích vzniklo místo, které propojuje česko-anglickou školku a jesle s Montessori přístupem, příměstské tábory, programy pro rodiče s dětmi a odpolední rozvojové volnočasové aktivity pro školní děti nebo také rozšiřující se nabídku o individuální podporu pro děti se speciálními potřebami. O tom, proč Hvězdné děti vznikly a jaká je jejich vize, jsme si povídali se zakladatelkou Mgr. Kamilou Štindlovou.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook