RECENZE: Carpatia Castle natočili desku přeplněnou hity. Černé století pobaví i mimožánrové posluchače

Minimálně půlka skladeb z nového alba, které kapela nechávala uzrát poměrně dlouho, se skutečně vrývá pod kůži, a ač chcete, nebo ne refrény si nejspíš budete prozpěvovat hned po prvním poslechu.

Ono je to samozřejmě dvousečné... Muzika, která útočí při prvním kontaktu, se může rychle vyčerpat a oposlouchat. To nevylučuji. Nic to však nemění na tom, že Černé století zní svěže a příjemně. Vzhledem k tomu, že kapela vsadila na kratší stopáž (necelých 44 minut i s finálním bonusem), je poslech zábavný, neztrácí dech, zkrátka se do vašich uší nedostane žádná vata. V tomto palec nahoru!

Album začíná celkem překvapivě, ačkoliv kdo kapelu dlouhodobě pozoruje, byl již připraven, protože úvodní Fantom Rabenstein se už před časem dočkal klipu. Metalový nástup, následně majestátní klávesy ve stylu Moonspell... Po krátké chvíli se ale rozjíždí tradiční Carpatia Castle a je to jedině dobře. Kapela si našla svou osobitou tvář, byla by škoda, kdyby se pouštěla do teritorií, kde nemusí zní úplně přesvědčivě. Mimochodem Fantom Rabenstein je bezesporu jednou z nejvýraznějších skladeb alba.

Černé století má dva vrcholy. Jedním z nich je titulní kousek, který už naživo jasně potvrzoval, že si kapela vytvořila svou vlajkovou loď. Refrén Černého století vskutku z hlavy jen tak nedostanete... Druhým vrcholem je pomalá The Arges River, která krásně graduje a hladí po duši. Snad jen škoda, že po takto dvou výrazných skladbách přicházejí dvě nejméně výrazné položky - Bohemie a Bolest srdcím ukrytá.

Zajímavostí je, že Carpatia Castle připravili svou novou desku ve dvou verzích - v české a anglické. Posluchači se tak nabízí zajímavé srovnání, každopádně čeština kapele sluší bezesporu více.

Černé století je deska, která prezentuje kapelu s jasnou vizí. I v tom je třeba hledat stále rostoucí úspěch Carpatia Castle. Oni prostě ví, co chtějí, a jdou si tvrdě za svým. To mnoha českým kapelám chybí... Gothic rock není v České republice příliš rozšířený, proto má parta kolem zpěvačky Veroniky Seidlové šanci na úspěch. Nemluvě o tom, že jejich muzika je natolik přístupná, že bez problémů mohou oslovovat i nežánrové fanoušky, což už se ostatně děje. Vlastně právě v tom vidím největší sílu této zajímavé kapely - otevírají gothický žánr širokému spektru posluchačů...