RECENZE: Na dvanáct lvů Masaryk nemá. Roden ho však ztvárnil skvěle

Zatímco doposud jsem se na Masaryka těšil z pohledu obsahu a toho, co film může díky hvězdnému obsazení nabídnout, s odstupem času od předání Českých lvů jsem na sobě daleko více pozoroval, že mě spíše zajímá z pohledu přílišné medializace, která by filmu mohla uškodit. Nějak ho svázat.

A opravdu, Masaryk mi tak připadá. Děj přeskakuje, divák má několik možností, z jakého úhlu příběh sledovat. První polovina filmu navíc nic nenabízí. Jsou to jen prázdné fráze. Vše se točí okolo doby, kdy československý diplomat nezvládá tíhu okamžiku, kterou na něj naložil Prezident Osvoboditel a především jeho otec. Ačkoliv synu Herbertovi dovolil být malířem, a ten tak nemusel jít v jeho šlépějích. Což Jan špatně nesl, proto chtěl zpátky do sanatoria v New Jersey.

Léčí ho doktor Stein, německý uprchlík, se kterým si Masaryk nejprve nesedne a označí ho za nacistu. Nicméně jejich vztah se po dobu filmu vyvíjí k lepšímu, ač to možná „pacient“ tolik nevnímá. Dost možná za to může i kokain, na kterém byl Jan Masaryk závislý a naučil se ho po dobu pobytu pracovníkům sanatoria krást.

Film Masaryk je ukázkou života odhodlaného státníka, ale především bohéma, který by nejprve potřeboval vyřešit své osobní problémy, než by se mohl stát důležitým diplomatem a stratégem. Děj může vytvářet dojem, že nás Beneš zradil, ve skutečnosti ale viděl daleko dál, na rozdíl od Masaryka. A nebyl jediný, kdo mu to řekl.

Vše má nakonec docela klidné zakončení. Masaryk své psychické problémy s podporou doktora Steina zvládne a připojí se k exilové vládě v Londýně. Dostojí tak slov svého otce: „Beneše se drž.“ Nakolik byla režisérem Juliusem Ševčíkem přidaná hodnota z jeho života pravdou, se lze jen domnívat. Filmu ale chybí ona jiskra, která diváka udrží dvě hodiny s otevřenou pusou. Nemyslím si, že ji nešlo najít.

Vlastně ještě dodatek. Nedovedu si představit, kdo jiný by mohl Masaryka zahrát. Jestli je něco na filmu excelentní, je to Karel Roden. O zbytku lze polemizovat.