Dnes na zámku v Lánech odborníci otevřeli zapečetěnou obálku s posledními slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Na místě byl přítomen pravnuk prvního prezidenta Československé republiky Tomáš Kotík i prezident Petr Pavel. Dopis předčítala a z angličtiny překládala archivářka Dagmar Hájková.

Tomáš Garrigue Masaryk by oslavil 7. března 175 let. Prvního československého prezidenta známe jako „tatíčka Masaryka“, symbol demokracie a humanismu. Ale jak se o něm psalo před sto lety v budějovických novinách?

Dnes si připomínáme 171 let od narození prvního československého prezidenta. Existuje zažitá a značně zjednodušená představa, že se za první republiky žilo krásně a že „tatíček“ Masaryk byl nadstranickým prezidentem, dbajícím na ideály demokracie. Realita byla jiná. T. G. Masaryk byl jako prezident velmi aktivistický. Výstižně to popsaly v den jeho smrti Polední listy: „byl přílišným individualistou, než aby mohl býti skutečným demokratem“, a ačkoliv akcentoval lidskost a humanismus, „chyběl mu cit, nerad odpouštěl a protivil-li se mu někdo, snažil se jej zdeptati“.

„Když to v tobě nevyvolá žádné emoce, tak je to o ničem.“ Slova mého kamaráda a daleko většího filmového znalce poté, co jsem mu řekl o Masarykovi. Přiznám se, že i několik hodin poté, co jsem diskutovaný film viděl, nevím přesně, jak ho popsat.

Karel Roden získal v sobotu večer Českého lva za hlavní roli ve filmu Masaryk. V létě loňského roku navštivil Budějce, místo, kde se čtyřiapadesátiletý herec narodil. Co tehdy milovník jazzu prozradil?

Životopisné drama Masaryk režiséra Julia Ševčíka ovládlo dnešní udílení Českých lvů v pražském Rudolfinu. Tvůrci filmu obdrželi ocenění ve 12 kategoriích. Snímek tak překonal dosavadní rekord, který držel Hořící keř s 11 soškami. Masaryk se stal nejlepším filmem roku. Porota ocenila i režii, herecké výkony Karla Rodena a Oldřicha Kaisera, scénář a dalších sedm tvůrců.