Končí unikátní projekt Platform shift+, do kterého se zapojilo Jihočeské divadlo. Jediné v republice
Po čtyřech letech končí unikátní projekt Platform shift+, digitální výzvy v divadle pro mladé diváky, do kterého se zapojilo Jihočeské divadlo jako jediné z České republiky. Kromě něj se projektu zúčastnilo dalších devět evropských divadel. „Díky projektu Platform Shift+ jsem se s tématem více obeznámil a začal vnímat jeho praktické využití. A ze strašáka se stal nástroj k tvorbě," říká k projektu šéf jihočeského Malého divadla Petr Hašek.
Partneři umělecké sítě Platform shift+ považovali za nutné zabývat se digitálními technologiemi, aby porozuměli cílovému publiku. Mladí lidé se v současné době přirozeně pohybují mezi reálným a virtuálním světem. Divadelní produkce pro ně určená by měla na tuto novou skutečnost reagovat, aby udržela a rozšiřovala dnešní publikum a do budoucna získávala diváky nové.
Za Jihočeské divadlo bylo hlavním realizátorem tohoto úspěšného projektu Malé divadlo. Tento soubor se pod vedením uměleckého šéfa Petra Haška a kmenového režiséra Janka Lesáka ve své tvorbě soustředí na mladé publikum všech věkových kategorií.
„Svou uměleckou činností se snaží odrážet nejen témata různých věkových skupin, ale i současné celospolečenské problémy. Tým Malého divadla se zaměřuje na autorskou tvorbu s důrazem na hudební složku inscenací. Pro své inscenace vyhledávají i netradiční prostory a spolupráci nejenom s ostatními soubory Jihočeskéo divadla (čtyřsouborový autorský muzikál Kronikáři), ale i dalšími institucemi (například pravidelná spolupráce s Dopravním podnikem města České Budějovice - projekt Autobuď, Utajené koncerty, GAME) studenty gymnázií a místními dobrovolníky (Humans of Budějovice, spolupráce se studentským festivalem Majáles a podobně)," představila Malé divadlo Lenka Cimlová Ostrá z marketingu Jihočeského divadla.
V rámci projektu Platform shift+ vznikl i Mezinárodní divadelní experiment s binaurálním zvukem, který se zaměřil na nejnovější technologie a jejich využití v divadle. Specifičností binaurálního nahrávání je způsob simulace prostorového vnímání, podobný 3D efektu, tedy snímání zvuku napodobující lidské ucho.
Ze strašáka se stal nástroj k tvorbě
Vznikla tři na sobě nezávislá mikropředstavení tří týmů, které umožnily experimentovat s různými přístupy využití binaurálního zvuku v divadelním kontextu. Každá národnost zvolila také odlišný prostor (karavan, stan a uzavřená místnost bez oken) a odlišný žánr (horor, thriller a dokument). Každý příběh trval zhruba 10 až 15 minut a byl určen pro jednoho až čtyři diváky. Počet diváků byl dán nejen technickými možnostmi, ale také zajistil autentičtější prožitek diváka.
V Českých Budějovicích měli diváci možnost tento jedinečný projekt vidět a zažít letos 5. května. Uplynulý víkend se experiment s binaurálním zvukem představil v Norském Mold, nyní putuje do Yorku ve Velké Británii a závěrem týdne jej uvidí diváci v Marseille ve Francii, kde se 5. až 8. října uskuteční závěrečné setkání celé umělecké sítě Platform shift+.
Autorský tým Janka Lesáka zde chystá Humans of Europe - obdobný projekt jako v roce 2016 v Českých Budějovicích Humans of Budějovice.
Umělecký šéf jihočeského Malého divadla Petr Hašek k projektu a pohledu na něj dodává: „Můj vztah k digitalizaci se v rámci projektu výrazně proměnil. Prošel jsem si ve svém uvažování o digitalizaci v divadelní tvorbě „od tématu k nástroji”. Jelikož jsem o dané problematice nic moc nevěděl, tak pro mě byly moderní technologie spíše strašákem - hrozivým tématem, ale díky projektu Platform Shift+ jsem se s tématem více obeznámil a začal vnímat jeho praktické využití - ze „strašáka” se stal „nástroj k tvorbě”… a tak je to se všemi strašáky, o kterých nic nevíme. Naše divadlo nástroje digitalizace plně využívá ve své tvorbě a jistě i nadále využívat bude a ve svém tematickém uvažování se oprostilo od apokalyptických vizí.”
