V Krumlově obnovují tradici z dob Schwarzenberků, garda tam hlídá Boží hrob

V Kostele Božího těla a Panny Marie je na Velký pátek večer naprosté ticho. Skupinka lidí právě opouští temné a chladné prostory, kde do tmy září několik svíček. Před nimi stojí dva muži s medvědicemi na hlavě. 

Pohled na členy Schwarzenberské granátnické gardy je připomínkou tradice, která se v Českém Krumlově v minulosti dodržovala. 

„Pustili jsme se do toho před několika lety, ale pak jsme měli covidovou pauzu. Noční bdění u Božího hrobu je jednou z tradic, kterou bychom chtěli obnovit a připomínat. V klášterním kostele je u oltáře umístěna asi nejstarší socha v Českém Krumlově - pieta z roku 1360. Pod ní je zinscenovaný Boží hrob se sochou zemřelého Krista z 19. století,“ popisuje Ivo Janoušek, kurátor Klášterů Český Krumlov. 

U Božího hrobu září několik barev. Ve skleněných nádobách je různě barevná voda, za kterou hoří svíčky. „To je skutečně dochovaná tradice spojená s Českým Krumlovem. V minulosti bylo něco podobného k vidění také v německy mluvících zemích. V Krumlově to vypadalo podobně, místo navíc hlídala Schwarzenberská granátnická garda,“ vypráví Janoušek.

V pátek večer je Český Krumlov plný lidí, ale v Kostele Božího těla a Panny Marie je naprosté ticho. „Má to opravdu kouzelnou atmosféru. Dozvěděli jsme se o tom náhodou, přijeli jsme sem na jednodenní výlet z Českých Budějovic,“ usmívá se jeden z návštěvníků kostela.

Právě silná atmosféra je podle kurátora jedno z lákadel, proč si tradici připomínat. Obnovují ji zástupci Klášterů Český Krumlov a skupinka nadšenců, kteří připomínají Schwarzenberskou granátnickou gardu, jejíž vznik se datuje k počátku 18. století. U vzniku gardy byl Adam František ze Schwarzenbergu, kterého měli členové gardy chránit. Tvořili ji vysloužilí vojáci a v Českém Krumlově byli od roku 1742. Členové gardy měli takzvanou parádní unifromu, které dominovaly modrá a bílá. I tento oděv si mohou zájemci prohlédnout. 

„Stává se z toho krásná velikonoční tradice. Rádi bychom ji opakovali každý rok. Některé události, jako je zestátnění zámku a odsun německého obyvatelstva, zpsůobily, že došlo k přerušení řady tradic. My máme šanci je alespoň symbolicky obnovit. Chceme připomínat tu úžasnou historii Českého Krumlova,“ dodává Janoušek.