Ocenění za rozhlasové herectví na letošní Jihočeské Thálii

Jednou z vyhlašovaných kategorií bývá již tradičně také Cena za rozhlasové herectví. Toto odvětví má u nás velmi bohatou tradici a mělo také významný vliv na rozvoj české a československé kultury.

Jihočeskou Thálii za rozhlasové herectví získal herec Pavel Oubram, a to za hlavní roli v šestidílné četbě na pokračování Krajina roztavených zvonů, která vznikla podle stejnojmenného příběhu českobudějovického spisovatele Jana Štiftera.

Četba byla natočena v loňském roce a premiéru odvysílá českobudějovický rozhlas na frekvenci 106.4 FM od pondělí 15. dubna v pořadu Podvečerní čtení, každý všední den krátce po 18. hodině až do 22. dubna. Četba je po odvysílání v éteru k poslechu také vždy dalších 28 dní na webu budejovice.rozhlas.cz nebo v aplikaci mujRozhlas.

Poslech budějovických četeb on-line patří k těm nejúspěšnějším a nejoblíbenější tituly, například detektivní příběhy, mají za 28 dní desetitisíce poslechů. V loňském roce přesáhly četby publikované Českým rozhlasem České Budějovice milion poslechů.

V českobudějovickém rozhlasovém studiu U Tří lvů se vyrábí ročně přibližně 7 premiérových povídek a jedna četba na pokračování. Jejich výběr a zpracování má na starosti slovesná dramaturgyně Martina Toušková, která k tomu dodává: „Vybíráme jihočeské autory, ale takové, aby měli potenciál zaujmout i na Dvojce nebo Vltavě, které je potom vysílají v repríze. Zrovna Jan Štifter je ten případ, kterého mají rádi i na Vltavě, jeho povídky interpretuje dost často právě Pavel Oubram“.

Rozhlasové vysílání v Československu začalo v roce 1923, kdy byla spuštěna první rozhlasová stanice Radiojournal v Praze. Postupně se rozšířilo po celém území naší země a stalo se důležitým médiem pro informování, vzdělávání a zábavu. Československý rozhlas produkoval mnoho významných rozhlasových her a seriálů, které se staly trvalou součástí naší kultury. Ačkoli v období devadesátých let a začátku milénia došlo spíše k útlumu výroby a vysílání rozhlasových her, rozhlasové herectví zůstává nadále důležitou součástí české kultury i v digitální éře, kdy jsou kromě klasických rozhlasových her populární i novější formáty jako podcasty a audioknihy.