Kendeho vila se otevírá veřejnosti, láká na komentované prohlídky, přednášky i výstavu
Kendeho vila v českobudějovické Otakarově ulici vstupuje do plnohodnotného provozu a láká na zajímavý program. Nebudou chybět komentované prohlídky, přenášky z moderní historie i stálá výstava. Více než stoletou stavbu nedaleko městského centra čeká v budoucích letech také částečná rekonstrukce.
Paměť národa Jižní Čechy má od letošního dubna pro své účely vypůjčenou Kendeho vilu od města České Budějovice. Dům z roku 1920, zakoupený městem v minulém roce, však dosud fungoval pouze v testovacím provozu a organice v něm uspořádala čtyři vzdělávací workshopy na různá témata 20. století. Zájem o ně projevilo více než 100 školáků. Od 8. května se ale tato kulturní památka otevře pro veřejnost naplno.
“Vzdělávání bude páteří našich činností, pro veřejnost chceme každou středu dům otevřít zájemcům o komentovanou prohlídku. Navíc minimálně dvakrát do měsíce chceme uspořádat besedu, debatu nebo přednášku se zajímavými hosty na historická a společenská témata,“ láká Tomáš Trantina, ředitel Paměti národa Jižní Čechy.
Sklepení objektu ukrývá vězeňské cely
Již 23. května tak ve vile vystoupí ředitel Jihočeské vědecké knihovny pan Ivo Kareš. Vyprávět bude o budějovických německojazyčných Židech a co o nich lze nalézt na známém serveru Kohoutí kříž, jehož je spoluautorem. Ve spolupráci s Milanem Binderem a Vladimírem Musilem pak Paměť národa připravuje expoziční náplň objektu.
Budov se zajímavou historií zakoupilo město České Budějovice v první polovině loňského roku s primárním cílem zachránit tuto cennou budovu, dát ji důstojnou náplň a otevřít ji lidem. To se podařilo právě spojením s jihočeskou pobočkou neziskové organizace Post Bellum, která spravuje třetí největší archiv orální historie na světě.
„Nedávno zapsaná kulturní památka je cenná díky zachovalému honosnému interiéru, kde se zastavil čas, ale má i svůj příběh. Před 2. světovou válkou patřila významné židovské rodině, jejíž členové skončili v koncentračních táborech. Holokaust přežil pouze nejstarší syn, těžce fyzicky postižený hudební skladatel Rudolf Kende, který tam po druhé světové válce krátký čas bydlel. Ironií osudu je, že tam poté nacisté zřídili sídlo bezpečnostní služby Sicherheitspolizei SD,“ přibližuje historii objektu náměstek primátorky Tomáš Bouzek (TOP09).
Za Protektorátu Čechy a Morava sídlila ve vile nejen zmíněná nacistická Sicherheitsdienst, ale následně také Kriminalpolizei. Ta ve sklepení domu zřídila tři vazební cely, které jsou zachované až dodnes.
„Pro mě je nejdůležitější, že je místo s takovým silným příběhem zpřístupněno široké veřejnosti. Myslím, že právě jihočeská pobočka Post Bellum je zárukou, že se tady budou konat velmi kvalitní, zajímavé a v mnohém poučné programy,“ dodává náměstkyně primátorky Zuzana Kudláčková (Piráti).
Doplnila také, že více než stoletá stavba v Otakarově ulici se začne postupně opravovat. Město plánuje obnovu elektroinstalace, odvlhčení sklepů či připojení na veřejnou kanalizační síť.
