Celkem sedm kamenů zmizelých umístili ve středu zástupci Paměti národa do českobudějovických ulic. Připomínají osudy židovských rodin, které se staly oběťmi nacistického režimu. Čtyři kameny jsou věnovány rodině Holzerových, která žila v českobudějovické Panské ulici.

Stejně jako v minulosti i letos jihočeská pobočka Paměti národa přinese do Budějovic další kameny zmizelých, připomínající oběti holocaustu. Letos přibude do budějovických chodníků hned šestnáct betonových kostek s mosaznou deskou a vyrytými informacemi o někdejších obyvatelích domů, před nimiž budou zabudovány do země.

Kendeho vila v českobudějovické Otakarově ulici vstupuje do plnohodnotného provozu a láká na zajímavý program. Nebudou chybět komentované prohlídky, přenášky z moderní historie i stálá výstava. Více než stoletou stavbu nedaleko městského centra čeká v budoucích letech také částečná rekonstrukce.

V sobotu 24. února si lidé po celém světě připomínali smutné výročí. Přesně před dvěma lety vpadla ruská vojska na ukrajinské území. O život od té doby přišly desítky tisíc lidí, stovky tisíc ztratily trvale své domovy a z milionů lidí se stali váleční uprchlíci. Pietní akce se konala v sobotu odpoledne také na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II a přišly na ní desítky lidí.

Druhé kolo prezidentské volby přineslo řadě voličů těžké rozhodování. Vybírat budou z dvojice kandidátů, kteří byli v KSČ před rokem 1989 a oba nějakým způsobem spolupracovali s StB, nebo vojenským zpravodajstvím. O tom, proč by se antikomunisté neměli nechat odradit od volby, se na úterní debatě pořádané Pamětí národa rozpovídal filozof, politik, pedagog, signatář Charty 77 a člověk, který byl celý svůj život v opozici proti komunistické straně. Daniel Kroupa, mimo jiné též žák filozofa Jana Patočky, se aktivně podílel na pořádání bytových seminářů a pořádání různých protirežimních aktivit, za což byl též pravidelně vyslýchán StB a dále perzekvován komunistickým aparátem.

Bohatou diskusi vyvolalo umístění vraků z Ukrajiny na českobudějovické Lannově třídě. Někteří lidé ji vítají, část obyvatel je proti. V reakci na reportáž z instalace zničených automobilů zveřejňuje Budějcká Drbna odpovědi na otázky, které zaznívají veřejným prostorem nejčastěji. Na podrobnosti k instalaci se redakce ptala jihočeské pobočky Paměti národa.

Vraky tří automobilů si ode dneška mohou prohlédnout lidé na Lannově třídě v Českých Budějovicích. Připomínají válku na Ukrajině a vypráví mimo jiné osud rodiny, která se snažila dostat z bombardovaného města Irpiň. Výstava Paměti národa potrvá do 6. listopadu.

Houpačka je koncepčně ojedinělá akce pro celou rodinu, ve které se těm nejmenším, ale i dospělákům, prezentují alternativní hudební, umělecké, sportovní, ale i jiné projekty, s nimiž se běžně nesetkáte. Na co se tedy můžete těšit a kdy?

Emil Flusser, Rudolf Ferda nebo Karel Fleischmann. To jsou jen tři z celkem 910 lidí, kteří byli v dubnu 1942 odvlečeni transportem AKB do Terezína. Jejich památku dnes lidé uctili u sedmiramenného svícnu, na místě bývalé synagogy, položením oblázku za každé jedno jméno.

Vzpomínka na ty, kteří se kvůli holokaustu nikdy nevrátili domů, se již dnes objeví v ulicích Českých Budějovic. Na několika místech bude celkem 12 nových kamenů zmizelých. Ty se umisťují před domy, jejichž obyvatelé z velké části zemřeli v koncentračních táborech.