Budějčáci přivítali jaro spálením Morany
Ve vzduchu již od rána byla cítit voda, ale naštěstí se počasí umoudřilo a uznalo, že při vítání jara a vynášení zimy z města nemůže pršet. Tradičně se vycházelo z galerie Pod kamennou žábou, kde byla již připravena Morana na trakaři.
Za doprovodu dětí, tanečníků, zpěváků, bubeníků a všech ostatních lidí, kteří už mají dost letošní zimy nezimy, dojela ke kulturnímu domu Slavie, kde byla spálena a vhozena do Malše.
Západoslovanský lidový zvyk pochází ještě z předkřesťanské éry. Slaměná figura, známá pod jmény Morana, Mařena, Mořena, Smrt i Smrtka, je vynášena z města či vesnice za zpěvu písní, zapálena a vhozena do vody. Poté se všichni z průvodu rozutekli a věřili, že kdo doběhne do vesnice poslední, tak zemře.
Házení do vody je posláním Morany, Zimy, zpět do podsvětí, do kterého je vodní tok branou. Jaro tak může vejít do města. To, že letošní jaro vešlo do města ještě před spálením Morany, nasvědčovaly i rozkvetlé stromy, zelenající se tráva a mládeží zaplněný Sokolský ostrov.
Vynášení Morany a vítání jara se pořádá tradičně ve všech možných městech, obcích i vesnicích po celé republice na pátou postní neděli zvanou. Některé obce vynášejí Zimu v neděli Družebnou či Květnovou.
Průvod za zvuku bubnů, řehtaček a všemožného hluku se postupně zastavoval na Piaristickém náměstí, náměstí Přemysla Otakara II., na Nábřeží až došel před KD Slavie, kde byla Morana letos napoprvé zapálena a vhozena do Vltavy. Během zastávek se tancovalo, zpívalo a hlavně se vítalo jaro pokřikem „Hej, hej, hej, jaro přijdi k nám.“
