Budvar byl opět v obležení tisíců hudebních fanoušků. Na programu byl Karel Gott, ale i Törr či Arakain

Letos pořadatelé nachystali jednu poměrně velkou změnu, která byla jednoznačně správným krokem. Řeč je o druhé scéně, která se přestěhovala na mnohem lepší místo. Právě zde na člověka dýchla pravověrná festivalová atmosféra. Slunce, pivo, Alkehol... (úsměv) Ono je nejspíš i paradoxem psát, že se jednalo o druhou scénu, protože na první pohled vše vypadalo větší, za což ale mohla skutečnost, že první scéna byla v uzavřeném prostoru.

Neoddiskutovatelným faktem ale je, že před druhou stage leckdy stálo více fanoušků než v hale o kus dál. Ono se není ani čemu divit. Kapely jako Alkehol, Harlej, Škwor jsou už roky oblíbené stálice, jejichž mnohé skladby zlidověly. Kritici sice stále mohou prskat, ale lidi tato muzika baví. Není co řešit...

A co nám vlastně letošní Den v Budvaru nabídl? Když jsme nakousli druhou scénu, tak začněme u ní. Kromě zmíněných Alkehol, Harlej a Škwor zahráli například blackmetaloví Törr, thrashoví titáni Arakain či stále oblíbenější Dymytry. Je evidentní, že organizátoři vsadili na jistotu, která dokáže urazit málokoho. Zkrátka veskrze přímočará zábava, při které se patřičně vyblázníte pod podiem, a když už nemáte síly, máte alespoň vhodnou kulisu k popíjení piva ve stánku opodál.

Kdo neholduje českému rocku, případně metalu, jistě si přišel na své na Budweiser Budvar scéně. Ostatně o Karlovi Gottovi se zde už diskutovalo brzy odpoledne. Všichni byli zvědaví, s čím nejslavnější tuzemský zpěvák přijde. Nejen Karel Gott byl ale očekávanou osobností. Například natřískaná hala na Miro Žbirku mluvila za vše. A že si takovou podporu zasloužil - opravdu světový koncert. Příjemné vystoupení opět předvedl Milan Schelinger, který už vloni patřil k tomu nejlepšímu. Letos tomu nebylo jinak. V ohromné konkurenci se neztratili ani budějčtí Rozkrock, kteří svůj set uhráli se ctí.

Celá akce byla o maximální pohodě. Člověk jako by se skutečně ocitl kdesi na louce na nějakém tradičním letním festivalu (hlavně tedy z hlediska druhé scény) - rozbouřené publikum, lidé relaxující v trávě, rozlitá pivka. Je ale faktem, že právě to mohlo vadit některým návštěvníkům, kteří vyrazili třeba jen na Karla Gotta, ale o tom se už diskutovalo vloni.

Organizačně vše šlapalo, program byl sestavený dobře - je třeba brát v potaz, že je Den v Budvaru určen co nejširší sortě lidí. Kdo chce jít na vyhraněnou punkovou, nebo metalovou akci, musí zkrátka hledat jinde. Závěrečné resumé by mohlo zní následovně: Za málo peněz skutečně hodně rozmanité muziky. Palec nahoru!

A na jakou kapelu fanoušci hlavně vyrazili?

„Tak jednoznačně na Dymytry, protože kluci hrají fakt tvrdě a zároveň mají skvělé refrény, které člověk nedokáže vyhnat z hlavy. Miluji Dymytry!“
„Já přišla hlavně na Škwor, ale mám ráda i Harlej, Dogu... Jsem zvědavá na Arakain, ten jsem nikdy neviděla. Bude tady s nimi i Lucka Bílá?“
„Alkehoooool!“
„Určitě na Karla Gotta, protože jsem ho viděla před pár lety v Českém Krumlově a byl to ohromný zážitek.“
„Asi bych vybral Žbirku, protože prý natočil výborné album. Snad dokonce kdesi ve studiu The Beatles. Vlastně jsem ho nikdy v životě neviděl, tak snad nezklame.“