Bez zbytečných keců a poselství... Alkehol do lidí narval svůj punk šmrncnutý metalem
Alkehol je už od svých počátků terčem mnoha kritiků, nad čímž ale kluci mohou jen mávnout rukou. Jejich skladby zlidověly, přičemž netřeba dodávat, že něco takového se povede skutečně málokomu. Sobotní koncert v Budvaru dokázal, že i po více než dvaceti letech má parta kolem Oty Hereše co říct. Že jedna generace fanoušků odrostla, ale trička a čepice s logem kapely už mezitím převzala další.
V první řadě překvapil opravdu tvrdý zvuk, který kapele dával až thrashmetalový feeling. Na druhou stranu - legendární debut z roku 1992 byl thrashem prolezlý skrz na skrz, Ota s Kunou kdysi drhli kytary v Kryptoru a Ota dodnes vede blackový Törr. Ti dva to zkrátka mají v pazourách. Nemluvě o tom, že basák Tonda Rauer před založením Harleje běsnil v kapele Brian a nový bubeník Radek Sladký je taktéž členem Törru. Krásně provázané...
Je jasné, že těžiště koncertu tvořily hlavně staré hity z prvních alb, ale kapela se nebála sáhnout i do novějších desek, s čímž fanoušci evidentně neměli problém. Johoho si prozpěvovali se stejnou vervou jako O chlastu...
Také čtěte: Budvar byl opět v obležení tisíců hudebních fanoušků. Na programu byl Karel Gott, ale i Törr či Arakain
Mělo to spád, dobrý zvuk, i přes odpolední hodiny pěknou atmosféru... Oproti mnohým kolegům nemají Alkehol potřebu předávat publiku nějaká poselství a je to dobře. Bez zbytečných keců servírují pecku za peckou a jak to tak vypadá, stále se ještě u hraní dokáží bavit. Na výsledku je to znát.
Všichni víme, že Alkehol nejsou Dream Theater, každý nemůže hrát progres, při kterém by náročným posluchačům ukápla slina. Alkehol je prostě ničím nekomplikovaná zábava, která sice na deskách může leckoho nudit, ale naživo má stále tah na branku...
