Komentář: Zajímat se o politiku týden před volbami nestačí
Dnes, v pátek 20. října, se na dva dny otevírají volební místnosti. Poslední týdny slýcháme, že jde o nejdůležitější volby do poslanecké sněmovny v relativně krátké historii naší republiky. Je tomu skutečně tak? Nemyslím si. Tak jako každé volby, i tyhle jsou mimořádně důležité. I tyto volby však ukazují jednu krutou realitu: Zajímat se o věci veřejné 14 dní před volbami rozhodně nestačí.
V České republice odhadem platí přes dva a půl milionu zákonů, vyhlášek, nařízení, norem a dalších dokumentů, za které na vás někdo může „kleknout“. Přesný počet nikdo nezná. Počet státních úředníků kontinuálně roste a pro jistotu se zaokrouhluje na desetitisíce. V letošním roce stát každou sekundu utratí 41 527 korun vašich daní. Čtete správně – přes 40 tisíc za sekundu! Poslanci, které jste volili v minulých volbách, každý týden absolvují desítky až stovky schůzek, na nichž si i za pomoci vlivných zájmových skupin tříbí názory o tématech, které pak každodenně určují kvalitu vašeho života. Daně. Důchody. Zdravotnictví. Infrastruktura. Pamatujete si vůbec, koho jste minule volili? A znáte poslance z vašeho okrsku? Jak mluvil při minulé schůzi sněmovny? Víte, jak hlasoval? A chodí vůbec do práce?
Odpovědi na tyto otázky jsou mnohdy bolestivé. Ale je nezbytné si je občas položit. Pokud totiž nebudeme politiku sledovat kontinuálně, nemůžeme se divit, že její stav je odrazem našeho zájmu o ni. A můžeme se tak snadno stát obětmi profesionálních tvůrců volebních kampaní, kterým politické strany platí desítky milionů korun za to, aby jim poradili, jak se dostat do našich hlav. Silná slova, energická gesta, zkratky a zjednodušení formují tzv. titulkovou demokracii – prolítnu titulky novin nebo na online zpravodajském portále a mám jasno. Jde ale snad o ten nejhorší způsob, jak se před volbami rozhodovat.
Jistě, výsledky z volebních uren zase o trochu víc napoví, zda naše země zůstane v evropském bloku, nebo bude pokračovat suverénnější, možná náročnější, možná efektivnější cestou. Dozvíme se také, jestli populismus „titulkové politiky“ zvítězí nad skutečným obsahem volebních programů. Bude zajímavé sledovat, jestli voliči vsadí na jistotu stran, jimž průzkumy predikují překročení pětiprocentního volebního prahu, nebo zariskují a zkusí do sněmovny vytáhnout neokoukané tváře, navzdory riziku, že jejich hlas propadne. To vše však platilo i u minulých voleb.
Já bych si přál, aby tyto volby byly něčím výjimečné. A sice aby to vhozením volebního lístku do urny pro voliče „neskončilo“, ale naopak „začalo“. Přátelé, jděte volit. A zajímejte se víc o to, co se děje během volebního období. Politici nám totiž „naši zem a její bohatství“ vracet nemusí. Nikdy jsme jim je nedali! Stačí, když se budeme víc zajímat o to, jak stát spravují.
