Rakušané chtějí rychlostní komunikaci od hranic do Budějc

Představitelé Horních Rakous a Jihočeského kraje chtějí svolat jednání k budování rychlostní komunikace R3 z Budějc ke státním hranicím do Dolního Dvořiště. Na rakouské straně se totiž začne podle plánů v roce 2016 stavět rychlostní komunikace z Freistadtu k českým hranicím.
Po jejím zprovoznění by se totiž mohla z navazující komunikace E55 stát silnice smrti. Po společném jednání to včera novinářům řekli hejtmani Jiří Zimola a Josef Pühringer.
Hejtmani se podle Zimoly shodli, že je třeba nadále intervenovat, aby páteřní komunikace sever-jih z Prahy do Salcburku byla zařazena mezi priority obou zemí. U společného stolu by se měli setkat ministři dopravy a další zainteresované osoby, aby se domluvili na dalším postupu.
„Nechceme se smířit s tím, že se příprava a realizace této investice neustále odsouvá. Upozorňuji jako hejtman na to, že po realizaci rychlostní komunikace na straně Horního Rakouska může na jihočeské straně vzniknout úzké hrdlo a ze stávající nebezpečné silnice E55 se může stát skutečně silnice smrti,“ uvedl Jiří Zimola.
Zatímco na rakouské straně podle Pühringera vrcholí přípravy a stavební opatření, na české straně podle Zimoly není znám časový harmonogram stavby. „Je plně v rukách státu, který je vlastníkem a správcem komunikace,“ řekl novinářům.
Poznamenal, že kvůli nedostatku peněz na investice do dopravní infrastruktury dává česká strana přednost dobudování dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic. Předchozí ministr dopravy rakouské delegaci podle Pühringera slíbil, že R3 se bude budovat v letech 2015 až 2020. „Musíme se neodkladně setkat s ministrem novým,“ uvedl rakouský hejtman.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vloni v prosinci uvedlo, že letos začnou projektové přípravy na výstavbu R3 a podle předběžných předpokladů ŘSD by měl být poslední úsek do Dolního Dvořiště uvedený do provozu koncem roku 2018.
Na desáté konferenci spolu hejtmani diskutovali také o budoucnosti evropského regionu Dunaj-Vltava, o přeshraniční zemské výstavě, která začne v polovině dubna, i o možnosti zaměstnanosti v sociální sféře. Dotkli se budování protipovodňových přeshraničních opatření na řece Malši, turistického značení na Šumavě i dostavby Temelína.
„Náš postoj k Temelínu se nezměnil. Uznáváme, že po protestech se udělala řada bezpečnostních opatření, v žádném případě nemáme pochopení pro dostavbu Temelína. Nespokojíme se se závěry EIA a vyčerpáme veškeré právní prostředky, které existují jak na národní, tak na evropské úrovni,“ zopakoval Josef Pühringer.
Zdroj: ČTK









Diskuze
1Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Komentování je jen pro přihlášené