Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská věří, že se najdou peníze na výkup vepřína v Letech

„Jsem neuvěřitelný optimista. Doufám, že se ty peníze najdou a ten vepřín opravdu půjde pryč. Toto místo si to zaslouží a také naše společnost si zaslouží udělat takový krok, bylo by to velké gesto smíření,“ uvedla. Dodala, že vykoupení vepřína by mělo i jiný rozměr. Podle ní by to pomohlo i ke zlepšení mezilidských vztahů.

Tradiční pietní akty, jakým byl i ten dnešní, se konají v těsné blízkosti vepřína, kde vznikl památník obětem romského holokaustu. „A právě ten vepřín ubírá na intenzitě prožitku na tomto místě,“ řekla místopředsedkyně Senátu.

Podle ředitele památníku Lidice, který spravuje i Lety, Milouše Červencla však problematika výkupu nesouvisí jen s penězi. Připomněl, že vlastník vepřína, společnost Agpi, požaduje také náhradní prostory pro přesun chovu. „To znamená sehnat v okolí místo s dostatkem rostlinné výroby, dostatkem vody a které by navíc leželo v dostatečné vzdálenosti od zabydlených oblastí,“ řekl Červencl. Česká vláda se v romské strategii do roku 2020 zavázala, že vepřín z Let zmizí. V minulosti to jako svou prioritu už označilo několik kabinetů. Ovšem současný premiér Bohuslav Sobotka loni uvedl, že ani jeho vláda patrně nenajde peníze na výkup vepřína.

Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se nevrátilo ani 600 romských vězňů. Podle odhadů bylo nacisty zavražděno 90 procent českých Romů.

Zdroj: ČTK
Foto: upload.wikimedia.org