Českobudějovická teplárna zprovoznila nové odsíření. Ovzduší ve městě bude čistší
Ovzduší v Českých Budějovicích se pořádně pročistí. Po dnešním zprovoznění nového odsíření obou uhelných kotlů zdejší teplárny postupně klesne objem vypouštěných emisí oxidů síry SO2 na 15 procent dosavadního stavu, tedy o 1700 tun ročně a bude plnit i nové, přísné, emisní limity, které vstoupí v platnost v letech 2016 - 2019. O víc jak 20 procent klesne objem vypouštěných emisí oxidů dusíku. Slavnostního spuštění této významné ekologické stavby se zúčastnili také primátor města Jiří Svoboda a Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí.
„Jde o historický moment. Péče o životní prostředí je sice naší denní prací, ale tak významnou a nákladnou ekologickou investici jsme zatím nedělali. Věřím, že to zvýší prestiž jihočeské metropole jako příjemného místa pro život,“ řekl Miroslav Houfek, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.
Teplárna za odsíření zaplatí 472 milionů korun (bez DPH), z nichž 128 milionů pokryje dotace Operačního programu Životní prostředí. Stavba, jejímž generálním dodavatelem byla Tenza Brno, trvala od července 2014 do září 2015. Do zkušebního provozu bylo zařízení uvedeno 15. 11. 2015.
Teplárna České Budějovice provozuje dva uhelné kotle s celkovým výkonem 300 tun páry za hodinu. V nich ročně k výrobě tepla a technologické páry spálí až 300 tisíc tun hnědého uhlí. To je sice nízkosirnaté, a firma proto splňovala stanovené emisní limity, ale i tak do ovzduší vypouštěla ročně více než 2000 tun SO2 a 600 tun NOx.
Vedle odsíření kotlů K11 a K12 byla součástí investice také instalace primárních a sekundárních opatření na kotli K11 v rámci denitrifikačního zařízení, které sníží emise dusíku.
K odsíření je použita metoda mokré vápencové vypírky spalin, při níž vzniká tzv. energosádrovec. „Jde o technologii, která je ve světě nejrozšířenější tam, kde se vyžaduje vysoká účinnost odsíření. To dosahuje až 96 procent,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.
Součástí investice je také míchací centrum, v němž se smícháním popílku z uhelných kotlů a energosádrovce vyrobí granulát. Ten je konečným produktem odsíření a po certifikaci může být využit například k technickým rekultivacím.
Radikální ekologická opatření po českých teplárnách vyžaduje nová evropská legislativa, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy z roku 2010.
Majoritním akcionářem teplárny, jednoho z největších teplárenských provozů v Česku, je město České Budějovice s 99,55 procenty akcií.
