Šumavské stezky svobody mají novou informační tabuli
Okolí obce České Žleby je oblastí tzv. jižní Šumavy, které bylo především v letech 1948-1950 nejčastěji využíváno k ilegálním přechodům československých hranic do Bavorska osobami pronásledovanými po Únoru 1948 komunistickým režimem. Nejpoužívanější stezka svobody vedla od Milešic lesní cestou mezi Bobíkem a Boubínem k Lenoře a po překročení Teplé Vltavy dále Radvanovickým polesím kolem Dolního Cazova do bavorské osady Schnellenzipf. Druhá stezka, používaná především bratry Hasilovými, vedla po přebrodění Teplé Vltavy u Soumarského mostu kolem osady Dobrá a po překročení silnice pod Českými Žleby okrajem osady Radvanovice na louky mezi Horní a Dolní Cazov a po okrajích lesů a kolem kamenných valů dolů přes hraniční Mechový potok do lesa v blízkosti Schnellenzipfu.
Tyto přechody byly převážně uskutečňovány za pomoci převaděčů a tzv. agentů-chodců. Mezi nejznámější převaděče patřili Jan Petrovič z Milešic, Josef Důra ze Dvorů a Jan Rachač z Prachatic. Nejznámějšími agenty-chodci, kteří požívali tyto stezky, byli bratři Josef a Bohumil Hasilovi ze Zábrdí a českobudějovičtí rodáci Josef Ludvík, Jan Mašek a Jaroslav Kaska. Tito všichni převedli do svobodného světa desítky svých spoluobčanů a mnohým z nich tím zachránili život. Bohumil Hasil byl 400 metrů od státní hranice, v blízkosti bývalé osady Dolní Cazov, na louce u lesa cca 100 metrů pod současnou cyklostezkou ze Strážného na Mlaku, v noci 13.9.1950 zasažen 9 střelami příslušníků PS SNB do nohou a smrtelnou do boku a na následky těchto zranění v brzkých ranních hodinách dne 14.9.1950 zemřel. Josef Ludvík byl dne 30.5.1951 dopaden strážci hranic, následně odsouzen k trestu smrti a dne 8.7.1952 oběšen. Jan Mašek a Jaroslav Kaska byli po dopadení odsouzeni k doživotním trestům, k dlouhodobým trestům odnětí svobody byli odsouzeni komunistickými soudy i Josef Důra (16 roků vězení) a Jan Rachač (10 roků vězení). Janu Petrovičovi se podařilo utéct s manželkou do zahraničí a svůj život dožili v Austrálii. Josef Hasil dosud žije v americkém Chicagu.
K připomenutí činnosti těchto převaděčů a agentů-chodců a k seznámení
široké veřejnosti s používanými stezkami svobody v okolí Českých Žlebů byl skupinou amatérských badatelů za součinnosti Národního parku Šumava v neděli 11. září 2016 instalován informační panel, který je umístěn u cyklostezky vedoucí ze Strážného na Mlaku v blízkosti bývalého Dolního Cazova. Instalaci panelu byl přítomen pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Mallota a dále příbuzní bývalých převaděčů a agentů-chodců, a to Jaroslav Petrovič (77 let), syn Jana Petroviče, a dále Jaroslav Hasil (68 let), synovec Josefa a Bohumila Hasila. Jaroslav Petrovič se se svými rodiči poté, co byli nuceni před zatčením v únoru 1949 uprchnout do Německa, již nikdy nesetkal. Rodiče Jaroslava Hasila byli zatčeni 7. prosince 1949 a za pomoc a ukrývání Josefa Hasila v červenci 1950 odsouzeni k dlouholetým trestům těžkého žaláře, otec Antonín Hasil k 22 letům, matka Anna Hasilová k 15 rokům. Tehdy roční Jaroslav byl dlouhá léta vychováván babičkou a příbuznými. Se svým otcem se uviděl až ve svých 11 letech.
