Jihočeští kriminalisté zasahovali spolu s horskou službou ve Stožci na Prachaticku. Na Krásnohorské cestě ležel v běžkařské stopě senior, který nejevil známky života. Přivolaná koronerka po prvním ohledání vyloučila cizí zavinění. Přesnou příčinu smrti určí nařízená zdravotní pitva.

Okolí obce České Žleby je oblastí tzv. jižní Šumavy, které bylo především v letech 1948-1950 nejčastěji využíváno k ilegálním přechodům československých hranic do Bavorska osobami pronásledovanými po Únoru 1948 komunistickým režimem. Nejpoužívanější stezka svobody vedla od Milešic lesní cestou mezi Bobíkem a Boubínem k Lenoře a po překročení Teplé Vltavy dále Radvanovickým polesím kolem Dolního Cazova do bavorské osady Schnellenzipf. Druhá stezka, používaná především bratry Hasilovými, vedla po přebrodění Teplé Vltavy u Soumarského mostu kolem osady Dobrá a po překročení silnice pod Českými Žleby okrajem osady Radvanovice na louky mezi Horní a Dolní Cazov a po okrajích lesů a kolem kamenných valů dolů přes hraniční Mechový potok do lesa v blízkosti Schnellenzipfu.

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého mladíka, který pomáhal s přechodem československých hranic. Jaký je skutečný příběh zrození legendy, která se stala štvanou zvěří a každý příslušník Pohraniční stráže SNB jej chtěl dostat? O tom více historik Pavel Moc ve svém třídílném seriálu Zrození Krále Šumavy.