Rekordně přibylo dárců kostní dřeně. A to i díky změně věkové hranice

K 1. září letošního roku měl Český registr dárců krvetvorných buněk (ČRDKV) 27 443 lidí. „Smyslem registru je, abychom našli co nejvhodnějšího dárce pro pacienta s leukémií nebo s jinou poruchou krvetvorby, který potřebuje transplantaci krvetvorných buněk," řekla vedoucí registru Marie Kuříková.

Vedle registru pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) existuje také Český národní registr dárců dřeně, který na konci letošního srpna evidoval 74 056 dárců.

Spárovat vhodného dárce s vhodným příjemcem není snadné. „Čím více dárců, tím větší naděje, že někdo z nich bude vhodný pro českého nebo i zahraničního pacienta," doplnila Marie Kuříková. Až pro šedesát procent pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, existuje nejvhodnější dárce v zahraničí. Nejčastěji je to v Německu, případně v Polsku a někdy i v USA. Celosvětově je v registrech dárců více než jedenatřicet milionů lidí.

Přílivu nových dárců pomohla změna horní věkové hranice pro vstup do registru. Dříve to bylo pětatřicet let, loni v listopadu ale registr umožnil vstup lidem do čtyřicet let, respektive do jedenačtyřicátých narozenin. „Myslím si, že to byl krok správným směrem," řekla koordinátorka registru Gabriela Hošková. Hranice pro vyřazení z registru se nezměnila, zůstává na pětapadesáti letech.

Dárcovství kostní dřeně je dobrovolné a bezplatné. Jak upozornila Marie Kuříková, vstupní vyšetření pro nové dárce se pohybuje v tisícikorunách a pojišťovny ho nehradí. Pražskému registru se díky spolupráci s Nadačním fondem Kapka naděje a společností Shell Czech Republic podařilo zajistit za uplynulých dvanáct měsíců peníze na testy pro dva tisíce lidí.

Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba tisícovky lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent.