Úspory pro univerzitu přinesly českobudějovické teplárně nominaci na teplárenského Oscara
Moderní řešení, které snížilo tepelné ztráty v areálu Jihočeské univerzity o 78 procent, vyneslo Teplárně České Budějovice nominaci do finále soutěže Projekty roku 2017, která hledá nejlepší loňské realizace v teplárenství. Odměnou pro vítěze je Křišťálový komín, jakýsi teplárenský Oscar, udělovaný Teplárenským sdružením České republiky od roku 2002. Výsledky budou vyhlášeny 24. dubna v Hradci Králové.
Technické řešení, navržené teplárnou, zahrnovalo jak optimalizaci trasy přivaděče, která se zkrátila o pět set metrů, tak komplexní konverzi. Tedy nahrazení parního systému horkovodním. Pro minimalizaci ztrát bylo použito moderní předizolované potrubí.
Stejnou modernizací z páry na horkou vodu prošly i tři výměníkové stanice, včetně jejich zapojení na datové řídící komunikační kabely, pokládané vedle potrubí. Ty slouží k jejich monitorování a dálkovému řízení z dispečinku teplárny. Původní odběry tepla přitom byly zachovány. Tím se snížily náklady na distribuci v oblasti a vznikly významné úspory. Díky nim teplárna ročně uspoří 2539 GJ primární energie potřebné na výrobu tepla, tedy spálí o zhruba 180 tun méně uhlí a tím vyprodukuje i méně emisí.
„Projekt vychází z naší dlouhodobé koncepce provozu a rozvoje sítí centrálního zásobování tepla v Českých Budějovicích. Jejím základem je audit stavu parovodů a horkovodů z roku 2012. Podle něho vytváříme modely modernizace primárních sítí a po etapách je postupně realizujeme,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny.
Jak upozorňuje jeho kolega z představenstva Martin Žahourek, firma se přitom musela vypořádat i s tím, že z výměníkové stanice Biologické centrum Akademie věd se vytápějí objekty, v nichž se provádí systematický výzkum. „Jejich součástí jsou i skleníky a terária. Proto se zde všechny práce prováděly v létě a po předchozí dohodě. Horkovod byl položen v předstihu a vlastní rekonstrukce výměníku s přepojením na nové médium pak následovala v dohodnutém termínu, aby akademikům nevznikly nevratné škody,“ uvedl Martiin Žahourek. Mimo jiné to znamenalo mít v jeden čas vedle sebe položené parovodní i horkovodní technologie. Podobně tomu bylo i ve výměníkové stanici.
Práce, které v kampusu univerzity začaly v říjnu 2016 a skončily loni v červnu, stály deset milionů korun. Část jich byla hrazena z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
