Na Lipně vymřeli síhové, chladnomilné ryby vyžadující čistou vodu
Lipno, největší přehradní nádrž v České republice, od přítoku až k hrázi celý tento týden brázdí výzkumné lodě. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd České republiky ve spolupráci s Jihočeským územním svazem Českého rybářského svazu tu provádějí komplexní průzkum rybí obsádky.
Dobrou zprávou při předešlých dvou průzkumech v roce 2016 a 2017 bylo, že populace candáta, která byla před několika lety téměř zdecimována přelovením, se regeneruje. To ovšem neplatí o populacích síha. Letos se definitivně potvrzuje, že tato chladnomilná lososovitá ryba, která je indikátorem čisté vody a málo narušeného životního prostředí, z Lipna úplně vymizela.
„V letech 2003 až 2008 byli síhové na Lipně hojní a každoročně se vytírali, tvořili téměř patnáct procent celkové biomasy ryb volné vody. V roce 2012 to byla už jen dvě procenta,“ říká ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky (AV ČR) Jan Kubečka.
Historický snímek lipenského síha z průzkumu tehdy hojné populace v roce 2003. Dnes je tato populace vymřelá.
Při komplexním průzkumu rybí obsádky lipenské přehrady v roce 2016 se prokázalo, že se síhové nedokáží rozmnožovat a že jejich populace vymírají, což se při letošním monitoringu s jistotou potvrdilo.
„Přímé příčiny, proč populace síha vymřely, neznáme. S největší pravděpodobností je zádrhel ve stadiu jiker,“ vysvětluje Jan Kubečka a dodává, že stejná situace nastala i v dalších sledovaných českých nádržích (Římov, Žlutice) a v některých evropských jezerech.
S českým síhem však ještě není úplný konec. Daří se mu v nových důlních jezerech Medard a Most, kde českobudějovičtí vědci uskutečňují unikátní experiment s nasazením síha do zatopených povrchových dolů.
V Lipně žije celkem 19 druhů ryb a dva kříženci, biomasa ryb vzrostla o 20 procent jen v období 2016 a 2017, v roce 2017 se ztrojnásobila početnost plůdku oproti roku 2016, rekordní byla početnost plůdku okouna, velké množství plůdku vedlo k tomu, že mladí candáti přešli na dravou výživu podstatně dříve než v jiných letech. Tato skutečnost by měla mít pozitivní vliv na jeho růst a přežívání v dalších letech.
Narůstají počty candátů a sumců
Převažujícími druhy ryb v lipenské přehradě jsou ryby kaprovité – kapr, cejn, plotice ouklej a cejnek. Mezi nejpočetnější dravce pak patří okoun, candát, bolen a sumec. Právě u sumce velkého dochází v posledních letech k zajímavé změně.
„Se vzrůstem jarních teplot se zlepšily podmínky pro rozvoj tohoto vrcholového predátora evropských vod. Dřív byla populace sumce kompletně závislá na umělém nasazování, v současnosti se ale rozmnožuje přirozeně. Počty sumců narůstají, což bude mít vliv na kaprovité ryby i další dravce. V nádrži Lipno, která je vysoce položená, je však tento proces teprve v začátku,“ říká Jan Kubečka.
Jak vyplývá z analýz loňského průzkumu, zotavila se také populace candáta, jíž před deseti lety hrozil naprostý kolaps. V letech 2016 a 2017 měl plůdek candáta mimořádně silné ročníky, které mohou být významné v dalších letech. „Ačkoli většina úlovků nebude větší než 60 centimetrů, zřejmě zatím nehrozí nebezpečí, že by byla populace candáta při současné míře odlovu podlomena,“ říká Jan Kubečka s tím, že toto prověřuje i právě probíhající průzkum.
Pomůže moderní technika, sonary, echoloty a lovné sítě
Při průzkumu dvacetičlenný tým odborníků prozkoumá celou plochu nádrže od přítoku až k hrázi za pomoci moderní techniky, včetně nejrůznějších lovných sítí, echolotů a sonarů. Vědci budou podle certifikovaných evropských norem analyzovat celkové složení rybí obsádky včetně potravní základny nedravých ryb a plůdkových společenstev. Pozornost bude věnována i rybím společenstvům, která využívají experimentální plovoucí ostrovy instalované v nádrži.
Zázemí k průzkumům poskytuje poříční dozorství Povodí Vltavy v Hůrce u Černé v Pošumaví. Po důkladném zmapování a následných analýzách stavu rybí obsádky vědci navrhnou doporučení pro obhospodařování lipenské nádrže. Po loňském průzkumu rybářům například navrhli nevysazovat více kaprů, než se uloví na udici, nevysazovat boleny, sumce a candáty, ale naopak zintenzivnit vysazování štik.
Výsledky analýz využijí hydrobiologové i v rámci mezinárodního projektu ClimeFish, který přináší dlouhodobé předpovědi pro mořskou i sladkovodní produkci ryb v závislosti na změnách klimatu a dalších vlivech lidské činnosti. Zároveň navrhne doporučení, jak se připravit na změnu klimatu s co nejmenšími ekonomickými ztrátami a společenskými následky.
