Osmadvacet let je starostou Nákří, kde mají vlastní volební pravidla. Znovu už nekandiduje
„Já si chvíli odpočinu, sednu si tady k té naší čerstvě zasazené lípě a můžu si s vámi povídat," neodmítá rozhovor starosta Nákří Pavel Božovský. A to ani přes rozdělanou práci, sekal totiž trávu na obecním uprostřed vsi. Sedmašedesátiletý, stále velice vitální, muž je už osmadvacet let starostou této nevelké vesničky nedaleko Temelína na Českobudějovicku. Ale pro letošní říjnové volby už jeho jméno na kandidátce není. Rozhodl se totiž z veřejného života obce odejít.
„Osmadvacet let, to už toho bylo snad dost, nemyslíte?" směje se sedmašedesátiletý Pavel Božovský. „Je to hlavně kvůli manželce, která je nemocná. Chci jí věnovat více času a také si už chci i já trochu odpočinout," vysvětluje už vážněji starosta Nákří. Ta o sobě dala vědět tím, že si vytvořila vlastní volební pravidla, která jsou podle místních spravedlivější. Před volbami vždy uspořádali anketu, jejíž výsledky byly závazné a lidé pak podle nich hlasovali. Samotné volby do obecního zastupitelstva se oficiálně konat musely, ale byly už jen formalitou.
V anketě vždy předem vybrali, kdo má kandidovat a kdo se má stát starostou. V obci nejsou politické strany. Aby nebyl porušen volební zákon, musí existovat pouze jedna kandidátka. Účast v anketě byla pokaždé vyšší než v samotných volbách a nikdy neklesla pod 83 procent.
Vybírali zastupitele i starostu anketou
V Nákří nedaleko Temelína, kde žije 227 obyvatel, má přímá volba starosty dlouholetou tradici, tímto způsobem začali vybírat hlavu obce, už v roce 1990. Právě v roce, kdy se starostování chopil Pavel Božovský. A vydrželo jim to dodnes. Oběma. Jak volebnímu pravidlu, tak Pavlu Božovskému.
„Je to tak. Anonymní anketa má u nás už dlouholetou tradici. Vždy pár měsíců před oficiálními volbami jsme rozdali anketní lístky, do každé domácnosti. Místní na ně mohli napsat jména těch, které by chtěli mít v zastupitelstvu a také to, co by chtěli změnit k lepšímu. Lidé později vhazovali své návrhy anonymně do hlasovací schránky, se kterou dobrovolníci obcházeli obec. Zástupci místních spolků a starého zastupitelstva potom obálky otevřeli a sestavila se nová kandidátka pro komunální volby a v podstatě také volební program," vysvětluje princip ankety starosta Božovský.
„Člověka, který byl navržený, jsme se vždy zeptali, jestli chce kandidovat," podotýká Pavel Božovský, podle kterého tento způsob v Nákří fungoval hlavně díky tomu, že jsou malou obcí. A dodává, že by lhal, kdyby tvrdil, že ho celá ta dlouhá léta netěšila důvěra lidí z Nákří. „Ono ale řídit malou vesničku je úplně něco jiného, než kočírovat velkou ves nebo město," myslí si starosta Nákří. „My si tady vidíme do talíře," konstatuje Pavel Božovský, za jehož starostování neměl obecní úřad nikdy určené úřední hodiny. „Byl jsem v úřadě pořád, ale hlavně o víkendech. Logicky, to lidé měli čas, ve všední dny byli v práci. Úřad jsem měl i doma, v ložnici, takový malý pracovní koutek. Ale to neznamená, že bych na obec nechodil. Ovšem, když někdo potřeboval, věděl, že mě zastihne doma, tak co by chodil na obec. Ale když přišel někdo v poledne, to vždycky hodně rozčílilo moji ženu. Že se připravuje s obědem a že si ho pak ani v klidu nesním," říká s úsměvem Božovský.
Po úřadě se Pavlu Božovskému bude stýskat
Starosta si živě vzpomíná i na své začátky ve funkci před osmadvaceti lety. Byl prý pořád zvyklý něco dělat a chtěl něco dělat. I pro ostatní. A podle Božovského by každý měl v rámci svého aktivního života něco pro obec udělat. A jaké byly začátky starostování? „Bylo to jednodušší. Pořád se přitvrzuje, pořád a velmi často se mění směrnice, vyhlášky, zákony, a hlavně té úředničiny a papírování přibývá. To už pomalu nemá člověk čas ani na nic jiného," povzdechl si starosta, kterého ale vedení obce vždycky hodně bavilo a stále baví. Je místním rodákem a v tom vidí spoustu výhod. Vždycky tak věděl s čím se na koho obrátit, zná dokonale místní poměry. „I když možná mnohdy by to měl člověk odjinud jednodušší. Ale ty výhody znalosti místních poměrů asi převažovaly," přemýšlí Pavel Božovský, který byl celých osmadvacet let neuvolněným starostou. Takže úřadu se věnoval až po práci, byl elektrikářem, později energetikem. Teď už je v důchodu.
„Jsem rád, že se mi povedlo dotáhnout do konce vodovod, do části obce i plyn. Připravili jsme za tři miliony korun připojení na čističku. Vybudovali jsme sběrné místo. Připravené jsou také parcely na stavbu domků. Jsem hlavně rád, že jsem po celou dobu dokázal obec vést slušně, a že nám tady celkem daří a dobře žije," říká starosta Nákří, kterého prý jen tak něco nerozhází. „Křikem, hádkami a handrkováním stejně člověk ničeho nedosáhne. Vždycky je lepší se v klidu domluvit. A tak to mám i já, snažím se se všemi vyjít," dodává Božovský, jehož zástupcem na obci byl po celých osmadvacet let jeden muž. Místostarostou Nákří byl po celou dobu Václav Mikoláš.
A co ještě potřebuje starosta Nákří za posledních několik málo dní v úřadě stihnout. „Já mám asi hotovo," směje se. Sedmašedesátiletý Pavel Božovský zároveň ale přiznává, že si vůbec nedovede představit, že nebude starostou. „Věřím ale, že si brzy zvyknu, i když to bude asi chvíli trvat. A vím, že se mi po tom kalupu starostovském bude stýskat. Tak přece jen, osmadvacet je osmadvacet let. Je to kus života," dodává starosta, který ale věří, že se na zaslouženém odpočinku nudit nebude. „Určitě budu pomáhat, kde bude potřeba. A hlavně dodělám všechny resty doma, všechno to, co jsem manželce nasliboval a neudělal, protože na to nebyl čas. Třeba konečně už vymaluju tu ložnici," tvrdí Pavel Božovský z Nákří.
