Letos slavíme výročí narození a smrti řezbáře největšího betléma, narozeniny má i Tichá noc

Krýzův největší mechanický betlém na světě to dotáhl dokonce až do Guinessovy knihy rekordů a kuriozit. A zapsán je tam právem - zabírá plochu téměř 60 metrů čtverečních a skládá z 1 398 částí, nich 133 je pohyblivých. Betlém dodnes obdivují turisté v Muzeu Jindřichohradecka, pro které je nejpřitažlivějším tamním exponátem.

Tomáše Krýzu okouzlily v dětství jesličky jeho strýce natolik, že si chtěl vyrobit vlastní, větší a lepší. Nakonec začal se stavbou betléma, které se věnoval prakticky denně až do své smrti.

Tvořil povětšinou ze dřeva nebo papíru, šaty svým figurkám vyráběl ale třeba i ze sukna. Některé části těl panáčků tvořil ze speciální hmoty složené z pilin, mouky a klihu. Na některé části používal i chlebové těsto se sádrou.

Krýza se živil pletením punčoch. Údajně si přivydělával prohlídkami svého betléma, kdy po každém návštěvníkovi chtěl tři krejcary vstupné.

Autory s Tichou nocí napoprvé nepustili do kostela, hráli ji na kytaru

V roce 1818 poprvé zazněla po půlnoční mši skladba Tichá noc. Autoři ji poprvé zahráli v rakouském Oberndorfu.

Autorem slavné melodie je varhaník Franz Xaver Gruber, text napsal farář a básník Joseph Mohr. Ti si při první veřejné prezentaci své písně museli počkat až na konec mše. Varhany v kostele totiž měly technické problémy, tak se pánové museli doprovázet na kytaru. A hrát na tento nástroj v kostele bylo v devatenáctém století nemyslitelné.

Dnes se jedna z nejznámějších vánočních písní zpívá ve 300 různých jazycích a nářečích.